poesie

Kde spí fénix?

3. ledna 2014 v 21:04 | m.
Kde spí fénix?

Ve hvězdách
na planetách
bloudí ve snech
a nemá strach

Plamenem hoří jasné svíce
co nevyhasne a on sníce
pluje s proudem hvězdných vzducholodí
kde z popela se znovu rodí

Vášnivý a zlatý pták
za úsvitu do oblak
vždycky hrdě vzlétá

S nadějí a pochopením
překrásný a nezkrocený
zrozený uprostřed léta

Bez pravidel
bez nápověd
chce vidět kus světa

.


Acceptance - dialog

19. prosince 2013 v 15:10 | m.
Už dlouho tu nebylo nic pro Klub Snílků a dneska mám zrovna takovou snovou náladu, tak snad se bude líbit. Iluze stá sedmá :)



Skláním se před tvou výsostí
ty modrý zázraku z nebes
já přišel jsem k tobě s hrdostí
a tys řek' mi:"Tak za mnou nelez!"

A naučils mě, jak se kát,
před čím prchat a kdy se smát
a mé srdce znovu začlo plát
a s hlavou plnou moudrostí

jsem teď hoden, tvoje svatosti!

.

Nestůj tu hloupě, pojď už dál
tvůj příchod jsem tak rychle nečekal
tvá pokora, vítězství nad zlým chtíčem
nechť je ti od ráje správným klíčem
ať najdeš tam, cos měl za ztracené
a pochopíš správně, co je cenné

tak nestůj tam hloupě, pojď už dál!

.

Santalová

21. října 2013 v 20:19 | m.
Od čakrové svíce
mi hoří líce
a poroučím vonným tyčinkám:

Jen naplňte místnost,
hořte více!
Já nejsem žádná slečinka.

A unesu trochu dusna,
když vůně je to vkusná
a dává průchod vzpomínkám.

*

Cesta

7. srpna 2013 v 18:42 | m.
Šlapal jsem cestou vprostřed pole
a pokřiky ženců mě provázely

Šlapal jsem prachem a všude kolem
kupky, co ženci je naházeli

Dva kroky, tři, sám uprostřed světa
šlapal jsem obrazem od Moneta

A oči mi trochu slzely
Jak vítr mi hnal do nich plevely
A semena všude rozsetá

Ta senná rýma prokletá!

.

Ospalá ohňová

4. července 2013 v 0:00 | m.
Nad ohněm přemítám
lilie povadlé
poletím kdovíkam
jak to jen dopadne

Od ohně utíkám
nalevo napravo
raději nekoukám
je mi tu nezdravo

Vypínám topení
tepla už bylo dost
chviličku strpení
mám trochu nespavost

Nastavte budíky na ranní ospalost

.

Lepší vrabec v hrsti...

7. května 2013 v 23:38 | m.
Vrabec bydlení si chystá
prosté - je to minimalista
mnohým nemít střechu proti srsti
každý holub stele si svou plstí

však vrabec vystačí si s hrstí

.

Blázen s modrou budkou

23. března 2013 v 15:02 | m.
Ve snech se jeho píseň nese
nandejte si, co kdo snese
hasnoucí světla, to hvězdy umírají
a modrá budka, již jiní nehledají

Po čase zjistíš, že už je čas
hledat, co nikdy nehledáš
uprostřed víru milých náhod
utíkej pryč, je to závod

Zhmotní se v paláci nebo v bytě
dost možná v jiné realitě
ve snech se jeho píseň nese
nandejte si, co kdo snese

Je libo kruhy a čáry v žitě?

Stížnosti jednoho holuba

7. března 2013 v 20:06 | m.
Jeden holub z parapetu
povídal, že nesnese
jak se touhle dobou pořád
omílají deprese.

Prý, že by si měli zkusit
to životní poslání
v jednom kuse zobat drobky
co se schrastí, poshání.

Prý, že umění je na nic
sochy leda k posrání.

Mineralogická

4. března 2013 v 14:31 | m.
Po stopách krásy jsem klidně šel
jakou svět ještě neviděl
krystaly coby drobky z chleba
vedly mne jak by bylo třeba
a geody zralých ametystů
dělaly ze mě moralistu
když plakal jsem nad jejich údělem

*

Tvůj pláč

6. ledna 2013 v 23:08 | m.
Tvůj pláč
slzy od radosti
na smutné tváři
záchvěv od úzkosti

Vrtá mi hlavou
kde bloudí tvá mysl
myšlenky plavou
co dává ti smysl

čeho se bojíš
a nad čím uvažuješ
za čím si stojíš
a co tě ochromuje

Nech mě jen hádat
co se ti v noci zdálo
jak budem to zvládat
a že toho není málo

Všechny ty obavy se v mlze rozplynou
jak sednem si, prsty propletený, a tou vteřinou
jak tam budem spolu sedět
svět bude náš a budem vědět

že život je odjezd do Anglie
a co nevzdáš, to tě nezabije

*
 
 

Reklama

The Puttytribe