Pár dní do Halloweenu a úvahy o dárcích

21. října 2013 v 14:13 | m. |  Z deníku au-pair
Tak už se to kolem nás pěkně zbarvuje. Ne moc, ale aspoň trochu, aby člověk dostal pocit, že je podzim. Listí pod nohama tu nešustí, protože pokud zrovna neprší, je aspoň mokro. Ale občas se zadaří a třeba i vysvitne sluníčko a to se pak snažíme toho využít a jako záminku si často bereme Daisy.

Práce je pomálu. Ashleigh odjela na další, snad už poslední letošní dovolenou do Itálie, a dům osiřel. Není v něm co dělat a co by člověk dělat šel, to si rozmyslí, protože v domě není nikdo, kdo by to ocenil (na co oprašovat a honit se za pavučinama, když tam za dva dny budou znova). A ke všemu v něm visí taková posmutnělá předzvěst blížícího se odjezdu Daisy, Pearl a Squizzie, bez nichž si to tu upřímně nedovedu dost dobře představit. Kdo mě bude celý ráno budit šlapáním mi po hlavě a lechtáním vouskama po tváři? Kdo mě vytahne z postele ve čtyři ráno zoufalým mňoukáním na dveře nebo skákáním na okno? Kdo nám bude zvracet pod postel? Erm...

Ne, dobře, to mi zrovna chybět nebude.



Včera jsme si zajeli do Crawley, pár věcí byla potřeba - a pár nebyla, samozřejmě. Primarku ale nikdy neodolám a jen málokdy si tam nic nekoupim. Na doporučení au-pairek z facebooku jsem se stavila v Superdrugu (drogerie) a pořídila si jakési mazání na akné, co má prý působit zázraky - no doufám, že bude, za tu cenu. Je zvláštní, že na akné si tu stěžují snad všechny. Prý je tu nějaká špatná voda. Nebo jsou to možná nervy. Nevim, já si vynervovaně nepřipadám, u mě je to prostě holt asi normální stav. Ale tak třeba mazání zabere.

Baví mě chodit po vánočně a halloweenovsky vyzdobenejch krámcích. Crawley je asi moc malý město na to, aby to tu s tou výzdobou skutečně rozjížděli, ale třeba to ještě přijde. Zatím atmosférou voní jen pár dárkovejch krámků a všude hrajou příjemnou předvánoční hudbu, převážně v podobně Bublého znějícího v tom šumu docela jako Cosby.

Dumáme o vánočních dárcích a obzvlášť mně to nejde, protože nechci lidem dávat něco, co nepotřebujou nebo po čem vyloženě netouží, ale po čem touží, to netuším. Jednak letos prakticky s nikým nemám kontakt, a jednak si lidi neuměj říct - ale jelikož sama bojuju se sepsáním vlastního seznamu přání, nemám jim co vyčítat. Letos mi to prostě nejde. V podstatě mě to těší - značí to, že jsem ve své pouti za minimalismem opět o něco pokročila, protože prakticky nic nechci, nic nepotřebuju, všechno, co bych eventuálně potřebovala, si můžu koupit sama, a co by mi spíš skutečně udělalo radost, by bylo zbavit se - třeba zrovna během vánoční dovolené - všeho, co mám navíc. Hlavně teda oblečení, co jsem zkoušela střelit přes Votoč a nezadařilo se. Asi bych potřebovala jinou modelku, myslím, že fotit ty věci na mně, když mi jsou malý, jim nedělá dobrou službu. A mně taky ne :D

A taky je tu otázka dárků pro naši host-rodinku. Pro Ashleigh máme spadeno na aromalampu jakou mám já, jednak je to krásná věc a jednak je od společnosti jejího jména, ale pořád mám pochybnosti, jestli k ní mám skutečně tak blízko, abych jí dávala takovej drahej dárek. Někdy si říkám, že je to zbytečně moc a že nějaká kolekce voňavejch mejdel bude až až na to, jakej máme vztah, ale pak mě zase napadne, že se tu máme skutečně jako prasata v žitě a i když to možná neni úplně její zásluha, je na nás prostě dost hodná, nikdy nám nic vysloveně nevyčítá a i když něco zprasíme, má (zatím) nekonečnou trpělivost. Nemuseli bychom se mít tak dobře, jak se máme. Nemuseli bychom strávit půlku léta v Itálii (i když za to jí jsem vděčná jen napůl a z tý druhý poloviny - no, spíš ze dvou třetin - na ni mám pěknou pifku a hořko v ústech), nemuseli bychom mít vlastní bydlení, nemusely by tady být kočky a... no vůbec všechno je tu v podstatě pohádkové, i když samozřejmě nic neni až tak jednoduchý a taky se musíme snažit. Možná ale když budu mít na paměti to všechno dobrý a jaký jsme měli štěstí a co pěknýho jsme tu zažili, mi ta lampa přestane připadat přestřelená.

Akorát pak zbyde problém - co spratkům? A co Nigelovi? Nemám nejmenší ponětí, co dát dvěma parchantům, který už tak maj věcí, že je mi z toho špatně. A Nigela člověk prakticky nezná, takže by měl chuť ho odbýt flaškou vína, nojo, jenomže když on nic nepije. Obávám se, že bude třeba se zeptat přímo Ashleigh.

Za tejden a kousek je Halloween. Za dva měsíce Vánoce.

Začínám si vybavovat spoustu maličkostí z domova, na který se můžu těšit. Koupelna a světlo od zrcadla. Můj pokoj a jak se v něm vyjímá stromeček. Jak voní a chutná babiččino cukroví. Jak se v předsíni spíná světlo, kdykoli tamtudy někdo projde. A těším se čím dál tím víc.



 


Komentáře

1 Adelaine Adelaine | Web | 21. října 2013 v 15:09 | Reagovat

Nemám taky ráda nakupování dárků. a ani když je lidi kupují mě. Ať mi dají peníze a já je nějak utratím. S Halloweenem je to šílené - vidím ho kolem sebe už tak dva týdny, YouTuberky cizokrajné točí videa a já si furt říkám "co je, tak bude to až na konci měsíce, nebo už teď?!" Chtěla bych ho tenhle rok nějak oslavit, jen neívm jak.
Je fajn, že se těšíš, bude to fajn.

2 niki-land niki-land | E-mail | Web | 21. října 2013 v 16:16 | Reagovat

Miluju Haloween :)

3 m. m. | E-mail | Web | 21. října 2013 v 16:59 | Reagovat

[1]: No už je to za pár dní, tak aby netočily :) Já se spíš divim, že tady se o tom zatim moc nemluví, ale co jsem tak slyšela, tak tady na venkově si z toho zase tolik nedělaj. A u nás to bude ještě o to mrtvější, že se zrovna před Halloweenem stěhujou pryč, takže tu vlastně ani nikdo nebude. Ale tak třeba aspoň půjdem do nějaký hospody s panem M., abychom neseděli doma. A nebo se půjdem projít po okolí, koukat, jestli má aspoň někdo nějakou výzdobu :)
Já si možná střihnu nějakej jakože pohanskej rituálek, jen tak v soukromí. Ještě uvidim. Ono je to těžší, když jsem na to sama, pan M. tuhle mou minulost nesdílí, akorát by se mi asi vysmál :-D

[2]: To je nás víc 8-)

4 Adam Dilda Adam Dilda | Web | 21. října 2013 v 17:06 | Reagovat

Přesně tak. Nejhorší je nechat ty špatný lidi, aby na nás měli vliv. Já se jim nijak zvláště nevyhýbám, ale zase se nenechám ovlivňovat. Myslím, že každý má svůj vlastní mozek a myslel sám za sebe.
Úžasné fotky!

5 m. m. | E-mail | Web | 21. října 2013 v 20:31 | Reagovat

[4]: Dík :)

6 Lilien Lilien | 22. října 2013 v 11:43 | Reagovat

Jak se dělá pruhovanej trávník? :D

7 Baja Baja | Web | 22. října 2013 v 12:48 | Reagovat

To, že můžeš bejt na Halloween v Anglii, ti fakt děsivě děsivě moc závidim! :)

8 m. m. | E-mail | Web | 22. října 2013 v 16:16 | Reagovat

[6]: Pan M. má sekačku-traktor a šněruje zahradu ze strany na stranu. Kartáče to češou pokaždé ve směru jízdy, takže se směr mění podle toho, kudy jede 8-) Akorát musí dávat pozor, aby jezdil rovně.

[7]: Ve městě bych si to asi taky záviděla. Tady, co jsem, z toho asi zase tak moc mít nebudem.

9 m. m. | E-mail | Web | 22. října 2013 v 16:25 | Reagovat

Ale jako jo, jsem ráda, že jsem tady. V Čechách mě z toho touhle dobou tradičně chytá amok, jak se vždycky, když se zmíním, že se těším, najde nějakej zničehonic rádobypatriotickej kretén, kterej si neodpustí opovržlivej výraz a patřičným tónem pronesenou brilantní hlášku:"Tyvole helouvín? Sem myslel, že sme v Čechách a ne v nějaký posraný Americe".

Obecně nesnáším lidi, co o něčem vědí hovno a jen tak z plezíru to odsuzují, protože je asi in to odsuzovat nebo já nevim. Aspoň kdyby ten svátek fakt pocházel z Ameriky, jenže nepochází.

10 photographer-bianca photographer-bianca | Web | 22. října 2013 v 17:48 | Reagovat

Ahoj, omlouvám se, jestli už to tu někde máš, ale nemůžu to najít, asi jsem slepá :-D

Ale chtěla bych se zeptat jestli by jsi mi neposlala odkaz na článek (pokud tu je) jak jsi se k Au-pair dostala, co jsi musela studovat a všechno možné detaily, jelikož se chci tomuto také věnovat, potřebuji někoho kdo v tom má zkušenosti, děkuji za případnou informaci. :-)

11 m. m. | E-mail | Web | 22. října 2013 v 19:11 | Reagovat

[10]: Upřímně netušim, jestli nějakej takovej sumírovací článek mám, takže:

Na au-pair se nestuduje, na to potřebuješ jen životopis, kuráž, pár peněz do začátku, pokud možno aspoň základy jazyka, chuť makat pro druhý lidi, uklízet, starat se o cizí děti, bejt po ruce a občas tak nějak holka pro všechno. Au-pair má v ideálním světě znamenat člověk, co žije s nějakou rodinou v cizí zemi a za stravu a ubytování jim pomáhá starat se o děti, o dům atd. V praxi jsou z nás většinou chůvy nebo uklizečky. Ale všechno je o lidech, na koho narazíš a co si necháš líbit. A na spoustu věcí je důležitý se vyptat předem, abys nenalítla.

Užitečné kontakty:

http://www.britjob.com/?page=au-pair - Dobře sepsaný FAQ o tom, co je au-pair, jaké jsou její povinnosti a co je třeba vyřídit před odjezdem.

Aupair World - nejpoužívanější stránka pro vyhledávání rodin. Založíš si tam profil, vyplníš dotazník a hledáš.

Gumtree - tam se profil nezakládá, jen tam jsou profily rodin, z nichž si můžeš vybírat a kontaktovat je.

Pohyby.co.uk - i tam se dá najít au-pair práce přes inzeráty přímo operek, co za sebe shánějí náhradu.

Facebooková stránka Au-Pairs In... (takhle se to jmenuje, s těma tečkama) - vynikající a početná komunita au-pairek v UK, Americe, Německu (ale hlavně v UK). V jejich Dokumentech najdeš celou řadu odkazů na další užitečné stránky, jejich vlastní webovky s FAQ, seznamy blogujících operek, rady a tipy, na co si dát pozor, mapu,kde kdo ve světě je, a další věci 8-)

Jestli budou nějaký další dotazy, napiš mi na mail 8-)

12 photographer-bianca photographer-bianca | Web | 23. října 2013 v 20:31 | Reagovat

[11]: Děkuji moc, určitě se mi to bude hodit. :-)

13 m. m. | E-mail | Web | 25. října 2013 v 19:59 | Reagovat

[12]: Rádo se stalo :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
The Puttytribe