Ježiš, já jsem hipster (část druhá)

14. srpna 2012 v 1:12 | m. |  co se mi honí hlavou
Původně to měl bejt jeden článek, ale byl tak dlouhej, že jsem ho odmítla po sobě číst a kontrolovat. A to je už docela hardcore. Takže si dáme druhou část, trochu víc o tom, co je "inside", když ta první (kterou si můžete přečíst tady) byla o vzhledu.
DIY
Jsem velice špatná švadlena. Když něco zašívám, zašívám to proto, aby to drželo pohromadě, a ne aby to vypadalo dobře - protože i kdybych se snažila, stejně to nedopadne a je to prostě vidět. Ale přesto mě to celkem baví a tu a tam mě chytne tvořivá. Ušila jsem si dvě tašky přes rameno ze starejch kalhot a minimálně na jednu z nich jsem obrovsky pyšná, fakt jsem ji vytunila a kdyby mi ta titerná velikost stačila na to všechno, co s sebou obvykle tahám, nosila bych ji všude, protože je úplně luxusní.


Občas si přešiju tričko nebo si vyrobim obal na mobil, kterej pak stejně nepoužiju. Nedávno jsem experimentovala s takovejma těma prostřihanejma a všelijak zašňěrovanejma tričkama a výsledky byly vcelku fajn, ale nemám to moc z čeho dělat, to, co mám doma, se mi nechce ničit, nebo se to nehodí. Takže to zatím skončilo jen u pár ne úplně nositelnejch pokusů, jen tak abych zjistila, jak se to vlastně dělá.

Baví mě uzlíkování náramků, křížkový vyšívání, navlíkání korálků a výroba vlastních doplňků. Nic velkýho a rozhodně nic, co by si někdo koupil, ale pro mě to funguje perfektně. Mám třeba černou sametku místo náramku, prostě jsem na ni našila patentky a bylo. Dokonce i poté, co z ní vypelichal všechen samet, ten černej pásek na ruce vypadá pěkně a splňuje svou funkci. Taky jsem si vyrobila už několikery náušnice, z nichž nejvíc mě baví jedny z matiček. Nicméně náušnice moc nenosím, hlavně ty, se kterýma se nedá spát, takže spíš bydlej ve šperkovnici než že bych se s nima nějak honosila.

Hipster likes
Prý jste hipster, když máte rádi indie muziku. Kapely, co nikdo nezná nebo nejsou moc profláknutý. Starý (nejlépe úplně první) alba kapel, který jsou dneska slavný, ale málokdo z těch, kdo je dneska poslouchá a propaguje, zná, natožpak miluje jejich starou tvorbu. Obvykle to bejvá tak, že když jste na nějakou kapelu narazili teď, nemáte rádi to, co tvořila dřív. A naopak pokud nějakou kapelu sledujete od začátku, směr, jakým se vyvinula po x letech, vám úplně nesedí a raději posloucháte jejich starý alba. Mno tak to je prej hipster.

Jste hipster, když se vám líbí, jak se oblíkají ostatní hipsteři. Když si nejste jisti, jakej máte vlastně styl. Když vás láká představa sedět několik hodin v pohodlnym gaučíku v kavárně a upíjet obří mocha latté, zatímco serfujete po netu. Když si připadáte divně a máte potřebu identifikovat se s dalšíma lidma, co si připadaj divně. Když máte rádi alternativní věci a jste smutný nebo nasraný z toho, že někdo kolem vás tvrdí totéž a vy přitom víte, že poslouchá Miley Cyrus nebo tak něco. Když posloucháte divnou hudbu, sledujete umění, baví vás filozofie, máte rádi beatnickou nebo v podstatě jakoukoli literaturu, poesii a vůbec čtení (ne, Twillight se nepočítá), když nemáte rádi to, co je populární, když nesnášíte hodně kapel a vůbec interpretů, co jsou populární, když propagujete věci, co nejsou úplně zavedený a nikdo o nich moc neví, když se vám líbí nezvyklej druh umění, když máte divnej smysl pro humor, když víte spoustu věcí, který by od vás nikdo nečekal, že budete vědět, například všelijaký oblíbený useless trivia, když máte nějakou specialitku, na základě níž si vás lidi označkujou a vědí, že to je vaše.

Třeba já když se nad tím zamyslím, moje specialitka je asi blogerství a vůbec život na internetu, to, jak strašně kurva moc píšu, že umím psát poeticky a všelijak vymazleně, ale zároveň mě fakt nesere používat vulgarismy, když to tak cítím, že spoustu věcí, co všichni řeší, vůbec neřeším, a naopak se zabývám tím, co nikoho nezajímá a co mi nikdo neolajkuje, že mluvím a myslím napůl anglicky (takže kdo anglicky nemluví, mám pocit, že mi ani nemůže půlku času rozumět, co se snažím sdělit), kočkofilie, záliba v divnejch slovech, v pojmech, který nikdo nepoužívá nebo nezná, který jsou vlastní jen malý komunitě lidí nebo třeba v archaismech a ve slovech, který si sama vytvořim, většinou za pomoci angličtiny. Třeba jako flufíňátko. Nebo ňufínek, muci-kuci, bordelózní, výbordelně a podobně. U některých slov, co používám, si fakt nejsem jistá, jestli je vůbec zná a používá i někdo jinej a jestli mi lidi rozuměj, co mám na mysli.

Když nad tím tak přemýšlím, být hipster je vlastně do značné míry, ne-li docela totéž, jako být limetkou. Takže je to jen další výraz, tentokrát oficiální a hodně rozšířenej. Hipstery zná celej svět, limetky nejspíš jen lidi, co četli ten můj článek, eventuálně co byli v tom našem Lime Clubu. Jenže kde je těm konec.

Asi je taky dost hipster specialitkou to, že mám slabost pro divný lidi. Třeba pro blogery. Pro outsidery. Pro ajťáky. Pro matematiky. Pro alternativní lidi. Pro všechny ty, co maj problém zapadnout do tradičního modelu "vystudovat-najít si práci-platit nájem-založit rodinu" a podobně. Pro lidi, co žijou nebo chtěj žít jinak. Pro minimalisty. Pro lidi, co meditujou a píšou o tom. Pro všechny ty lidi, co se věnujou 100 things challenge a podobným věcem. Pro lidi, co žijou na internetu a znaj všechny ty pojmy, nutný k přežití, jako třeba JFGI. Je fakt, že jakmile někdo neví, co to je, má u mě malou šanci, protože mám pocit, že za takových okolností si prostě nemůžeme nikdy rozumět :D

A možná by se k tomu dal přidat i fakt, že mám totálně posunutý biorytmy. Vzbudím se mezi desátou a jedenáctou a neusnu před půlnocí, spíš kolem třetí, čtvrtý. Podle toho se i stravuju, snídám v poledne, kolem čtvrté si dám oběd a o půlnoci obvykle večeřím (něco menšího, přirozeně, ale přece). Nějaký "najez se naposled v šest hodin"? Největší kravina pod sluncem, která pro mě nikdy nemůže fungovat :D

Mimochodem, jestli to máte stejně jako já, přečtěte si Výzvu nočním sovám a všechna ta ranní ptáčata pošlete někam! Nejvíc s tím týpkem souhlasím.

Vzdělanost
Asi nejhlavnější věc, v níž se hipster liší od pozéra, tkví podle mě v tom, že hipster ví. Z toho titulu se nikdy neukvapuje ve svých závěrech a než si na něco udělá názor (což je pro něj důležitý), podnikne důkladnej průzkum dostupných materiálů a diskusí, které jsou na dané téma vedeny. Teprve pak se přikloní k té či oné straně nebo zůstane neutrální, prostě proto, že nemá dostatek informací na to, aby si udělal názor. A zároveň je vždy připraven upravit svůj názor ve chvíli, kdy se vyskytne nová informace, která vrhá jiný světlo na všechno, co bylo dosud o dané věci známo. Čímž se nemyslí obracet ze dne na den, ale bejt schopnej uznat, že se zmýlil, když se přijde na to, že to bylo vlastně všechno jinak.

Hipster má přehled a touží si ho zvyšovat a neustále se vzdělávat. Ať už prostřednictvím vysoký nebo samostudiem věcí, co ho baví, což bývá převážně hudba, literatura, výtvarný umění a podobně. Na těch věcech se pak snaží stavět svou kariéru.

Prorážet vody

Líbí se mi pojem "early adopter". Znamená to, že se zamilujete do něčeho, co není populární, o čem se nemluví a málokdo o tom ví. Když se to pak stane populárním, říkáte si, že to je dobře, protože to je zatraceně awesome a že je dobře, že se o tom dozví lidi. Ale zároveň vás sere, jakej se okolo toho najednou dělá humbuk a jak se to vlastně znehodnocuje tím, že se v tom najednou babraj všichni a už to neni jenom "vaše oblíbená kapela". Už neni tak cool mluvit o ní, když ji znají všichni. Prý je hipster říkat "Znal jsem to, než to bylo populární". Když jsem si tohle přečetla, vzpomněla jsem si úplně mimoděk na všechny ty momenty, kdy jsem tohle spojení ze srandy použila. Třeba jako když jsem psala Feudům, jak se těším, až budu moct tohle říct o nich. Teď, když vím, že na základě takový formulace mě někdo může odsoudit, začínám si to rozmýšlet :D A hlavně si fakt nejsem jistá, jestli se na to doopravdy těším. Když si vzpomenu, jak mě vždycky naštvalo, že o tý neznámý kapele najednou mluvěj všichni, vlastně vůbec nechci, aby se někdo dozvěděl o nich. Ale asi se tomu nedá zabránit, jsou fakt kurva dobrý.

Prostě když se vám líběj věci, co ještě nikdo nezná, když přijdete na nějakou hlubokou pravdu a věc, kterou ostatní obtížně přijímaj, protože to neni populární názor, pak jste prej hipster. Prorážet vody s novým názorem a náhledem na věc, s novou životní filozofií, s novým pojmem, co se uchytí, s novou módou, která se po čase rozroste, ale když jste s ní začínali vy, nikdo to ještě neznal, to je prej hipster. Kdyby pro nic jinýho, tak pro tohle se do tý kolonky musim totálně zařadit. Když si vzpomenu, jak mi Maudě kdysi dávno sehnala tmavě rudou palestinu, která tehdy vůbec nebyla k sehnání (a byla jsem dlouhou dobu jediná, kdo ji měl, ačkoli palestiny byly v módě), a jak se později rozmohla a našli jste ji na každym rohu... a dneska už to zase nikdo nenosí, vidíte. Když jsem s ní teď jezdila po Ohři, všechno se mi to vracelo.

Nedefinovat se
http://wikihow.com
V tomhle asi dělám zásadní chybu, protože jak jsem nakousla výš, já se vlastně strašně ráda definuju. Je to asi způsobený tím, že jsem v podstatě celej život až do doby pár let zpátky prožila jako nesmírnej outsider a člověk absolutně nezapadající do čehokoli, co jsem znala. S příchodem internetu jsem se o sobě za pár týdnů, měsíců a let dozvěděla víc než za celejch patnáct let předtím a konečně jsem se začínala trochu přijímat a chápat, asi jako teplouš, kterej celej život nechápe, co se s ním děje, a je z toho totálně na prášky nebo rovnou na mašli, a pak mu někdo ve dvaceti, třiceti letech, sdělí, že existuje něco jako homosexualita.

Jelikož jsem právě teď zjistila, co to tn hipster vlastně je, nemůžu se k tomu hned teď nějak vyhroceně postavit, ale pakliže ten pojem naverbu (...)

Velmi se omlouvám všem čtenářům, ale čirou náhodou jsem 28. 12. 2013 zjistila, že tomhle článku kus chybí. Jelikož jsem hlava děravá, nevzpomenu si už ani, jak byl velký, každopádně za to ovšem nejspíš může systém, který ho prostě "ukousnul". Po té době už není šance, že bych si vzpomněla, o čem jsem tam psala dál, a uložené to samozřejmě nikde nemám, protože mě vůbec nenapadlo, že se něco takového může stát, takže mi nezbyde než to ponechat tak, jak to je. Vážně mě to mrzí, číst něco bez konce je na hlavu a dost to naštve, ale já už to prostě dohromady vážně nedám. Blame blog.cz.
 


Komentáře

1 mengano mengano | Web | 14. srpna 2012 v 7:42 | Reagovat

Nevím, co je bludišťák (jsem beznadějně zaostalá), ale dočetla jsem to ;-) Stejně tak jsem přelouskala i díl první.
Anglicky nemluvím (vždyť říkám, že jsem zaostalá), ale přesto si myslím, že ti dost rozumím.
I přes to, že naše (střední) generace tak moc neřeší vlastní sebezařazování a sebeidentifikaci. Na tápání, rozervanost a hledání má patent mládí ;-)

2 Matthias Matthias | E-mail | Web | 14. srpna 2012 v 7:49 | Reagovat

Hmm mnó, asi jsem hipster

a taky jsem furík :D

3 Es Ef Es Ef | Web | 14. srpna 2012 v 9:17 | Reagovat

jo, pár věcí máme společnejch

4 m. m. | Web | 14. srpna 2012 v 14:05 | Reagovat

[1]: To bejvala televizní hra pro děti, Bludiště :) Během různých kol jsi získávala takový figurky maskotů, kterým se říkalo Bludišťáci a měly různé barvy a podle toho různou hodnotu. Nejvíc byl tuším zlatý Bludišťák.

[2]: Furíka neznám :-D

5 Mischellee Mischellee | Web | 2. května 2013 v 17:04 | Reagovat

Prima, právě jsem zjistila, kdo vlastně jsem... takže takovej retro hipster, na mě sedí totiž úplně všechno, jak to tak čtu... Zrovna před týdnem jsem si dokonce udělala záhon a nasela zeleninu... jsem jasná :-D
Jinak fajn článek, dcl jsem se u toho pobavila :-D

6 m. m. | Web | 2. května 2013 v 19:48 | Reagovat

[5]: Tak to mě těší ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
The Puttytribe