Rock For People 2012, den první

7. července 2012 v 16:19 | m. |  co se mi honí hlavou
Teda lidi, to byl Mordor! :D Právě jsem vylezla z vany a musim říct, že to byla koupel století, ne-li tisíciletí. Přišlo mi to úplně divný, koupat se. Taky sedět u kompu mi přijde úplně nepřirozený, stejně jako fakt, že nemám kam spěchat, sedim na židli a mám co jíst. A spousta dalších věcí.

  • ať přijdu k jakýmukoli kohoutku, teče z něj voda
  • na tu vodu kromě mě nikdo nečeká
  • dá se dost dobře pít a má přesně takovou teplotu, jakou si nastavim
  • nikde žádný lidi
  • neslyšim bušení kopáku a řezání do kytary, jak někdo zkouší zvuk
  • nikdo tu neřve "hovno" a když to zařvu já, tak mi nikdo neodpoví
  • mám suchý nohy a čistý bílý ponožky a vim, že to tak zůstane po zbytek dne
  • oblečení je vyžehlený a voní po aviváži
  • což mě přivádí k tomu, že poprvý po čtyřech dnech necítím vůbec žádnej smrad
  • našlapuju na suchou a pevnou podlahu a to je to nejdivnější - nikde ani kousek bahna

Středa

Středa byla fajn. Ráno jsme vyrazili poměrně unavený, ale nic co by nespravila trocha adrenalinu a těšení se, a toho jsme měli víc než dost. Už ve vlaku jsme se potkali s dalšíma lidma, co mířili stejným směrem, a to vždycky člověka ještě víc nakopne. Cestou jsme se akorát strachovali o počasí, neboť jsme měli echo, že první festivalovej večer se přes RFP přehnala šílená bouřka, lítaly stany a půlku lidí to vyplavilo. Jelikož moje bydlení záviselo na kámošově stanu, kterej byl údajně jedním z těch vyplavenejch, úzkostlivě jsem sledovala zašedlý nebe a doufala, že se vyčasí a vysvitne sluníčko, aby to vysušilo, než dorazíme.

To se bohužel nestalo a kámoš se mi po telefonu omlouval, že mi nemůže pomoct, protože s tím spaním sám bojuje. Takže jsem cestou z centra Hradce na fesťák žhavila telefon jak nějaká ústředna a obvolávala jsem a obepisovala všechny dostupný kontakty ve snaze najít někoho s volným (a suchým) místem ve stanu nebo v autě. Nakonec se jeden našel, ale až těsně před mým vstupem do areálu, a to ještě s tím, že jestli bude znova pršet, tak mě to dost pravděpodobně vyplaví taky, takže nervů jsem si toho dne užila až až.

Po příjezdu a opáskování se (což samo o sobě bylo dost náročný) jsme se ubytovali, Maudě s Běsem v Campusu a já v Camp City, což bylo mrtě daleko od sebe, ale my jsme si řekli, že si tím nenecháme zkazit zážitek a že nejsme másla. Krom toho, já osobně byla nejvíc happy, že mám vůbec kde spát, takže vzdálenosti odkud kam jsem v tu chvíli vůbec neřešila.

Po odložení věcí ve stanech jsme se zase hned sešli a že pojedeme zpátky do města, nakoupit si a na oběd. Upřímně, v tu chvíli jsem byla už dost vzteklá z toho věčnýho chození a taky z RFP autobusu, kterej jezdil narvanej až po střechu a jelikož tou dobou už do nás dost pralo sluníčko, všichni jsme se potili a neměli co dejchat, takže to bylo fakt příjemný, nemluvě o tom, že ten autobus stojí neskutečně daleko od areálu.

Ale procházka po klimatizovanym Tescu za to trápení stála, o poklidnym obídku za normální ceny nemluvě - to je na RFP věc zhola nemožná.

No ale pak už to jelo. Návrat - další zdlouhavý šlapání, už jsem měla nohy úplně zničený od glád a sandálů, tak jsem se přezula do tenisek, ale bylo dost náročný se v nich pohybovat, obzvlášť po kempu, jehož vchod byl od nevidim do nevidim zabahněnej takovým způsobem, že to jste neviděli. Suchou nohou prakticky nebylo možný projít, jen s nasazením maxima šikovnosti a štěstí, nebo s gumákama, který tam báj d vej byly letos největším hitem, spolu se žabkama a crocsama. Doteď jsem se nerozhodla, kdo to měl vyřešený líp, jestli gumáci nebo žabkaři, každopádně kdo měl nějakou takovou obuv při ruce, vyhrál.

article.wn.comCo se kapel týče, začali jsme pěkně našlápnutě s profláklejma jménama jako I killed the Prom Queen, Enter Shikari a Subways, ochutnali jsme novinky jako Derelict a Sirkyskon na Talent stagei, dali jsme si Two door cinema club a Franze Ferdinanda a pak jsme to šli risknout do sprch, kde to třeba mně osobně vůbec nevyšlo. Na tomto místě musim upozornit, že jsme se nedrželi jeden druhýho jako klíště, takže tohle je spíš takovej výčet toho, co jsem viděla já, zdaleka ne na všem jsme byli ve třech :)

Pokud jde o ty sprchy, ve středu večer přišel první slap in the face, když jsem se během Example a Prodigy chtěla jít vysprchovat a najíst a tak vůbec, než přijde na řadu moje "domácí" kapela, Tata Bojs. (Na Prodigy jsme se vybodli, viděli jsme se před dvěma rokama a naprosto nás to neuchvátilo)

Jako by nestačilo, že jsme se celej den potýkali se sotva kapajícíma kohoutkama u umýváren, s toikama a s bahnem, který bylo prostě všude, hlavně teda kolem těch umývárek, kde všude stály hektolitry vody a dostat se k nim suchou, natožpak čistou nohou byla mission impossible, večer jsem přišla na to, že to, co mě drželo celou dobu na nohou - vidina, jak to svinstvo ze sebe smeju - se jaksi konat nebude. Dámský sprchy byly ještě před Examplem (cca v devět hodin) zavřený a do pánskejch nás nechtěli pustit. Pár holek se tam snažilo probojovat a hádaly se se sekuriťákem. Celý jsem to nepostřehla, ale nakonec na ně začal řvát, ať nepruděj a jdou do areálu na kapely a ať si laskavě přivstanou ráno, že sprchy otevíraj v šest hodin.

Takže na tváři se mi objevil maximální WTF face, protože něco takovýho jsem prostě ještě nezažila. Aby byly sprchy zavřený, večer, když se po tom celodennim dni potřebuješ umejt, abys vůbec mohla vlízt do stanu, tím spíš letos, když jsme se celej den brodili a čvachtali nohama v deseticentimetrovejch vrstvách bahna, a ještě ke všemu to byly jenom dámský sprchy, zatímco páni se mohli svobodně sprchovat bez obtíží, no na to prostě jedna nálepka nestačí, to bylo WHAT DA FUCKING FUCK?! Můžete mi to někdo nějak rozumně vysvětlit?

Naštěstí jsem vynalézavé děvče, takže jsem se celkem slušně umyla u umývárek, kde to sice bylo dost komický - totálně potmě, spousta lidí si tam kolem mě šmrdlala zuby kartáčkem a všude okolo bahno, takže mi bylo jasný, že mejt si nohy fakt nemá smysl :D A tak nějak vůbec to za moc nestojí, mejt se v plavkách u crčícího kohoutku, ale nikdo nemohl říct, že jsem se nesnažila. Jelikož jsem si celej den máčela hlavu v areálu a vypadala podle toho, pro jistotu jsem si i umyla hlavu šamponem, aspoň pro ten pocit, i když to pořád byl jenom kohoutek se studenou vodou.

koule.czNicméně postačilo to pro osvěžení, už jen ten pocit, že jste se umyli, i když to za moc nestálo, funguje jako placebo, co vás nakopne, máte takovej ten pocit sucha a bezpečí (no, sucha ani ne, v tomhle případě) a prostě je vám dobře :D A tak jsem se takhle osvěžená, i když ne úplně spokojená, vydala na chvilku do Youtube stanu, ani ne tak na Visáče, jako spíš posedět chvilku na sedátku a pak rychle na Tata Bojs, kde jsem byla rozhodnutá urvat si přední místo stůj co stůj, i když jsem byla už totálně uchozená a brutálně mě bolely nohy, ať už z blbejch martensek nebo ze sandálů, který se nezdaj, ale jsou tvrdý a fakt to neni bota na celodenní chození.

To místo se mi kupodivu skutečně urvat podařilo, a to vedle docela příjemnejch lidí - nějakýho TBfila, kterej si to hrozně dával a přitom mě nijak neohrožoval a ani jednou do mě nedrcnul (což je fakt milá výjimka mezi pravidelnými návštěvníky podobných událostí), a nějakou slečnou, která byla zjevně úplně stejně groggy jako já, takže se sotva držela na nohou - a tudíž byla neškodná :D Obě jsme většinu času visely na zábradlí, protože nás prostě sotva držely nohy, ale byly jsme rády, že jsme tam. Všichni byli.

Co se týče hudby, hráli dost novejch věcí, který mě třeba úplně tolik neberou, ale dá se na ně tancovat a pařit, takže nevadí. Samozřejmě mi zahráli i Šťastnější, čímž mě udělali o trochu šťastnější, a taky mě potěšili Eliškou a Růžovou armádou. Ale samozřejmě toho tam bylo víc. Co jsem tak četla recenze, prý to byla ohromující show, propracovaný světelný efekty a tak tomu podobně - no upřímně, zepředu jsem to moc komplexně neviděla, takže nevím, ale ráda tomu věřím, protože to oni dělávají a krom toho bylo vidět a slyšet, že jsme si to všichni brutálně užívali, a to i přesto, že jsme na kluky museli čekat o půl hodiny dýl (kvůli z****ným Prodigím, kteří začali pozdě) a vyvolávat je slovy "Kluci kde ste?" a řevem a hukotem... no, znáte to. A taky že to bylo už po půlnoci a měli jsme fakt dost. Ale i tak je fakt, že jsme je nechtěli nechat odejít a vydupali jsme si fakt luxusní přídavek, jednak dost netradičně podanou Tanečnici, kterou bych si třeba já osobně mnohem radši poslechla v originální verzi, ale je fakt, že to bysme tam všichni usnuli, a pak zremixovanou Skovku, z níž udělali dost dlouhej techno-nebo-tak-něco set, na kterej se luxusně bláznilo a po kterym jsem byla znovu přesvědčená, že stálo za to si na ně počkat a že to je prostě jedna z nejlepších českých kapel a rozhodně nejlepší česká kapela, která zpívá česky - což třeba pro mě je málokdy posluchatelný, ale v jejich případě z těch textů úplně nemůžu, jak jsou úžasný.

Krom toho, to množství lidí, ty reakce, ty recenze, ty řvoucí davy, to všechno mluví za sebe a svědčí to o tom, že Tata Bojs rozhodně nejsou kapelou lokálního významu, a pokud ano, tak je ten význam sakra velkej.

Tata Bojs nebyli to poslední, co se dalo toho dne vidět/slyšet, třeba mě mrzí, že jsem se pak nezašla podívat na The Fakes, ale víte co, člověk je unavenej i po jednom propařenym koncertě, natožpak po několika, i když třeba část z toho proseděl hezky na travičce. Na fesťáku je únavný i to sezení, tím spíš když je to na sluníčku. Za což jsme byli mimochodem víc než rádi, po těch šílenejch zvěstech o předchozím dni jsme měli nahnáno, že bude lejt a já se bála o to víc, že bych pak neměla kde spát. No ale nebyl všem dnům konec, samozřejmě.
 


Komentáře

1 Iswida Iswida | Web | 7. července 2012 v 18:04 | Reagovat

Taky už to jdu shrnout do článku...

2 alter ego alter ego | Web | 7. července 2012 v 18:07 | Reagovat

Tata Bojs byli vtipný no :D po dvou minutách na Prodigy mě pekelně rozbolela hlava, tak jsme šli s kámošem tam. úplně vymeteno, stálo nás tam pod pódiem asi šest. když furt odkládali, aby jim tam někdo ještě přišel, tak jsme odkráčeli dívat se na rybičky, neboli pozorovat lidi na silent disco, na který jsem si chtěla zajít, ale nakonec se jim to tam trochu rozpadlo.)) jinak supr.) tak to je good, že tata bojs jeli v pohodě. nám přišli strašně nasraný.

3 Bels Bels | E-mail | Web | 7. července 2012 v 18:09 | Reagovat

Vidíš, my tam jely v úterý odpoledne a měla jsem pocit, že na zastávce v Hradci vedle mě stojíš ty :D Takže ne, ještě štěstí, že jsem tu slečnu neotravovala otázkou, jestli si neříká m. :D
Jinak středa byla bezvadnej den, pro mě tam byli nejdůležitější Enter Shikari a The Subways, kde jsem si udolala místečko naboku v první řadě, takž super ;-) O The Prodigy ani slovo? To byl taky nářez jak hovado ;)
Jinak s těma sprchama jsme měly nehorázný štěstí, my tam kolem devátý byly a ještě nás tam pustili, děsně jsme spěchaly, páč jsme chtěly na Exampla, ale nakonec jsme ho nestihly bohužel.
Jinak čtvrtek byl teda horší...

4 m. m. | Web | 7. července 2012 v 18:17 | Reagovat

[3]: Hele moje kámoška mi řikala to samý :D Že prej mě vždycky někde hledala a našla aspoň tři holky, co vypadaly jako já :-D Takže je to potvrzený, vypadám tuctově XD

Na Prodigy jsem nešla, jejich předloňský vystoupení mě naprosto nenadchlo a neměla jsem chuť dávat jim další šanci.

5 Cirrat Cirrat | Web | 7. července 2012 v 19:41 | Reagovat

Hele, m. :-)

Sem si říkala, jestli sis neužila leteckej den, když jsem to viděla v novinách... Tak je dobře, že tomuhles ušla.

Jinak bahno, fronty a málo funkční umývárky, to jsou moje tři hlavní důvody, proč na fesťáky nejezdím. Čtvrtej bonusovej je ten, že nemám ráda davy lidí :)

Jinak, přišel ti mejl?

6 m. m. | Web | 7. července 2012 v 20:18 | Reagovat

[5]: Čoveče já davy taky nemám ráda (haha, eufemismus), ale ta láska k hudbě je v tomhle případě nějak větší :) A ty ostatní věci tam třeba předloni nebyly, jedinou nepříjemností byly toiky, ale i ty byly v dobrym stavu, takže se to dalo. Sprchování tehdy nebyl absolutně problém.

Prosímtě mail mi přišel a vyplnila jsem to hned ten den, ale přišlo mi to hrozně ucajdaný a strašně rozepsaný a divný, takže jsem to odložila. Máš na to nějakej deadline? Já se na to podívám hned jak napíšu ty blbý reporty, než to zapomenu :-D

7 LoveShy LoveShy | Web | 7. července 2012 v 21:04 | Reagovat

Tos mě pobavila :D prej:
ať přijdu k jakýmukoli kohoutku, teče z něj voda a na tu vodu kromě mě nikdo nečeká, nikdo tu neřve "hovno" a když to zařvu já, tak mi nikdo neodpoví :DD
HOVNOOOOOOOOOOOOOOOOOOO
Ze sprch mám lepší vzpomínky - chodila jsem se sprchovat v jednu v noci, nikde nikdo, horká sprcha :)) pohodička. Ty kohoutky byly děsný ale, kolem kaluže vody, já to s crocsama vychytala, jen doteď dloubu bahno z nehtů :D

8 m. m. | Web | 7. července 2012 v 21:32 | Reagovat

[7]: No prosimtě já mám pocit, že ty nohy už nikdy neumeju :D

V jednu v noci? Tak to musely bejt ty "pánský", pže ty dámský z nějakýho důvodu zavírali právěže brzo. No, příští rok to snad vychytám líp. Rozhodně bych příští rok radši byla v menšim stanovym městečku - předloni to bylo Kempinkski, to bylo nepřekonatelný, hned u vstupu do areálu. Teď to byl Campus, úplně nesmyslně vzadu a daleko, ale zase tam určitě byl mnohem větší klid a žádný hovno :-D

9 LoveShy LoveShy | Web | 7. července 2012 v 21:45 | Reagovat

[8]: No já měla stan tam vzadu u těch toitoiek a hnedka za nima byly kohoutky s vodou a za tím taková ta soc budova a tam byly sprchy. Zprava páni, zleva dámy. A ty se nikdy nezavíraly. U nás teda nesvítilo světlo, ale v tu jednu v noci to bylo intimní :D

10 lovitka lovitka | Web | 8. července 2012 v 10:04 | Reagovat

HOVNOOOO!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
The Puttytribe