#7 Život ve městě

14. května 2012 v 22:05 | m. |  věci, které miluju
Když jsem hrávala Sims (jedničku), mojí specialitou byly minidomky. Dávno předtím, než jsem slyšela něco o minimalismu, nesmírně mě bavilo navrhovat domy tak, aby zabíraly co nejmenší plochu, aby místnosti byly co nejmenší a nejekonomičtější a aby v nich bylo všechno. Aby simíci měli všechno na dosah ruky, aby museli udělat co nejmíň kroků. Vždycky mě bavilo, že nemusím nikam daleko posouvat obrazovku. Všechno se mi to vešlo do jednoho záběru.

Mám za to, že život ve městě je právě životem v takovym minidomku. Máte tu všechno, nahňácaný jedno na druhym, a nemusíte se skoro hnout z místa. To se mi na tom městě hrozně líbí.


Jasně, je to za tu cenu, že právě kvůli tomu pohodlí sem přijde každej, a tudíž tu bude hlava na hlavě, ale já jsem holt ochotná tuhle věc zkousnout. Asi bych to viděla jinak, kdybych neměla možnost zdrhnout z toho chaosu na chalupu (nechápu, jak můžou měšťáci žít bez chalup), ale to já mám, takže se to dá přežít. Zlý je to akorát přes zimu, to neni kam utýct a každou další zimu mám pocit, že to bylo delší a delší a hrabe mi z toho. Přes jaro a léto se to dá zase tak nějak do kupy, ale tak to člověk může zdrhnout i jinam než na chatu.

Ovšem ten nápad. Ten institut města. To, že je tu všechno, co vás napadne, i to, co by vás vůbec nenapadlo, pěkně jedno vedle druhýho, a stačí se jenom rozhlídnout a vyhrábnout to, na co máte zrovna chuť, jako ohromnej švédskej stůl plnej zábavy, vyžití, služeb, kultury, vzdělávání se, prostě všeho. Město je geniální výmysl.

Přijde čas, kdy budu mít toho ruchu dost a budu připravená opustit to a uchýlit se někam do klidu. Kdy se nabažim všeho toho pohodlí a budu spatřovat pestrost světa v něčem jinym. Ale ten čas ještě nepřišel.
 


Komentáře

1 Nikolas Nikolas | Web | 16. května 2012 v 11:34 | Reagovat

Život ve městě mi nevadí, ale rozhodně bych ho nedala mezi své věci, které mám ráda, protože i když (na okraji) města bydlím celý život, pořád tajně doufám, že se jednou budu moct přestěhovat do nějakého menšího domku na venkově, blízko města, ale v klidném prostředí. :) U mých rodičů v Brně je to fajn, za pět minut jsi v lese. Ale tady v Praze na koleji už je to na mě moc velký ruch. :)
Btw. Sims 1, to byla hra! :D

2 m. m. | Web | 16. května 2012 v 16:01 | Reagovat

[1]: Tak to já taky doufám a sním o tom, ale stejně se nakonec budu muset zařizovat podle dostupnosti všeho důležitého. Samota někde v přírodě je fajn, ale když pak potřebuješ koupit rohlíky a nemáš tam nic než vyžranej konzum, kde maj pečivo jen na objednání a jen mezi osmou a devátou ráno... :D

3 Brabikate Brabikate | Web | 29. května 2012 v 14:09 | Reagovat

Za posledních pár let jsem si uvědomila, že miluju města (myslím ta velká, třeba takovou Prahu, ale není jediná), ráda je navštěvuji, ráda v nich trávím krátký čas, třeba i pravidelně, ráda nasávám tu atmosféru a využívám všech těch možností, které člověk ve městě má... Ale ještě víc miluju, když se pak vrátím k nám domů na venkov. Najednou ze mě všechno spadne, čas se zpomalí... Neumím si to vysvětlit, jsou to spíš takové iracionální pocity, ale prostě je mám. :-)
A s tím nakupováním jídla a dalších běžných věcí - člověk se naučí nakupovat si dopředu, dělat několikrát do týdne větší nákupy ve městě (kam tak jako tak jede třeba kvůli práci) a když zrovna něco neočekávaně potřebuje, zajede si pro to.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
The Puttytribe