Rande exkolegiální a djembe dotaz do pléna

5. dubna 2012 v 12:11 | m. |  co se mi honí hlavou
Některý lidi se neměněj. Třeba jako můj někdejší kolega z pojišťovny, kterýmu je asi čtyřicet, ale vždycky se na mě díval jako na něco k žrádlu nebo prostě takovým tím pohledem "tak kudy na tebe, tudy to nejde, tak to zkusíme tamtudy", a nikdo ho nezajímalo, že nemám zájem a že se mi to nelíbí.


Něco od něj potřebuju, tak jsem ho nedávno kontaktovala (haha, bitch útočí), jestli nechce zajít na kafe a pokecat. Samozřejmě chtěl, a tak jsme na to kafe včera šli. Samozřejmě se to jako obvykle zvrtlo, přijel autem a zahlásil, že ten podnik na Vencláku, kam chtěl jít pojíst (bylo domluveno, že dáme večeři a že mě zve. Sice jsem se tomu bránila, upřímně to nemám ráda, když za mě chlap furt něco platí v očekávání, že z toho něco bude, ale může si za to sám, můj postoj je mu znám už pár let a že se pořád snaží, neni můj problém), je zavřenej, a že teda pojedeme jinam. To jinam bylo nakonec úplně v jiný části Prahy, trval na tom, že mi musí ukázat, kde po rozvodu bydlí. Což by mi až tak nevadilo, kdyby to nebylo na Novodvorský, kam jsme jeli fakt dlouho a já se celou dobu obávala, že nestihnu večer bejt někde, kde mám bejt. Moc času mi na něj už nezbývalo a on jím takhle plejtval.

No, zastavili jsme u něj před barákem a že teda zajdem do místní hospůdky. Jenže to by prostě nešlo, dokud mě nevzal k sobě domů. Furt mluvil o tom, že mi to tam ukáže, no tak jsem se teda uvolila a šla. Byteček to byl miniaturní, spíš tak jedna místnost a kuchyňka a všechno vybaveno původním nábytkem "po babičce", takže mi to připomnělo cestu časem zpátky a upřímně, i kdyby tomu chlapovi bylo pětadvacet a byl nejvíc namakanej a krásnej, tak v tomhle prostředí by mě všechny roupy přešly, to prostě fakt zabije všechno :D Nicméně jemu to tak zjevně nepřišlo a asi třikát mi nabídnul kafe, než teda konečně zachápal, že se tam nechci zdržovat a že už bych šla do tý hospůdky. Nebylo mi tam příjemně, obzvlášť když mi ukazoval, kde spí. Co je mi prosimvás do toho? Vážně, některý chlapi maj místo mozku slámu, což se ostatně potvrdilo už v autě, kde měl hrozně vyhulenou Evropu dvě. Ad jedna jsem zarývala nehty do sedačky, protože to se nedá popsat jinak než "the most violent way of torturing my ears", tím spíš když si občas do rytmu prozpěvoval (obvykle Rihannu nebo Rytmuse, mimochodem po tom, co jsem slyšela to jeho pověstný "Čo ti jebe" a "Šrouby a matice" od Mandrage - dvě věci, o nichž jsem hodně slyšela, ale byla rozhodnutá nikdy si je neposlechnout - moje deprese z moderní doby byla o dost prohloubena, takže palec nahoru, debile, zničils mi uši a vůbec život), a ad dvě jsem fakt nechápala, proč to neztlumí, když se snaží vést konverzaci. Co chvíli se mě na něco ptal a i když u toho hrozně křičel, vůbec jsem ho neslyšela a navíc jsem musela řvát nazpět, abych přehlučela Evropu 2 a i tak mě zase neslyšel on, no fakt komická situace :D

No, abych to zkrátila, během naší večeře měl co minutu připomínky na můj vzhled, jako že mi to sluší, že vypadám čím dál tím líp (ha-ha), že jsem zhubla (mwahahahahaha... ha) a že "žebruju". Což jsem nepochopila, co tím myslel, ale opakoval to pořád. No, tak jsem se snažila soustředit se na toho moc pěknýho číšníka, co měl prdelku ham ham, ale trochu mě v tom rušil kluk, co seděl o dva stoly přede mnou a neustále jsme se střetávali pohledama. Což by mohlo bejt fajn, ale ty jeho byly trochu vražedný a já už nevěděla, kam jinam čumět - takovej ten moment, kdy si řikáte "co na mě furt čumí?", ale nedá vám to a pořád koukáte, jestli kouká, takže on si zcela jistě myslí úplně to samý o vás :D

Anyway, večeře byla dokonalá, fakt výborný žrádlo, ale samozřejmě jsem kvůli tomu zapomněla na čas. Bůh žehnej číšníkovi, kterej kolegovi rozuměl, že už budeme platit (ačkoli to neměl ještě v plánu) a přinesl účet. A tak jsme zaplatili a pak mě doprovodil na bus, protože i když mi slíbil odvoz, vyklopil do sebe během naší večeře asi tři piva, takže...

No, každopádně na večerní akci jsem přijela s velkým zpožděním, což úplně nesnáším, ale trochu jsem s tím počítala a nikdo tam na mně nezávisel, takže moje vzteklost nebyla zase tak velká.

Sečteno a podtrženo? Jsem čím dál tím hezčí, pořád hubnu a mládnu, měla bych se vrátit do pojišťovny, protože jsem byla fakt dobrá (asi proto jsem si nikdy nic nevydělala a mám na krku dluh 30 hadrů) a úplně nejlíp bych se s ním měla vyspat a bylo by.

Pche, chlapi.

*

Naštěstí večerní akce, slet bubeníků a fireshow na Křížku, byla o poznání příjemnější a méně napjatá. Jediným mínusem byla brutální zima (když vycházíte z baráku a je dvacet stupňů, tak se prostě moc nenabalíte, no, už aby se vrátily ty krásně teplé letní noci...) a fakt, že ještě pořád nevlastním djembe. To jsem se ovšem rozhodla napravit, ostatně prachy na to mám, tak co. Akorát nevím, kam na něj. Dostala jsem tip na týpka (hihi) v Rožnově pod Radhoštěm, ale upřímně, to nemám zrovna po cestě, takže nevim. Nějaký music city? Nebo mám zkusit nějakej malej krámek, kde maj dva tři kousky na výběr? Krakatau style? To asi neni ideální. Potřebovala bych hlavně nějakýho zkušenýho drummera, kterej do toho flákne a řekne mi, jestli je to dobrý nebo blbý. Hlásí se někdo?
 


Komentáře

1 Míša Míša | E-mail | Web | 5. dubna 2012 v 14:41 | Reagovat

Tak k bubeníkům se nehlásím ... jen jsem Ti chtěla pochválit článek. Naprosto jsem se do toho vžila. Jen nevím, jestli se má člověk smát, nebo brečet :)

2 Julie de Dejvice Julie de Dejvice | Web | 5. dubna 2012 v 14:57 | Reagovat

hele na žižkově je krámek s hudebníma nástrojema, kde maj strašně moc bubínků a perkusních sračiček, hlavně od Latin Percussion, která jsou samozřééjmě nejlepší:) tak to zkus tam... http://www.latinpercussion.cz/

3 Bels Bels | E-mail | Web | 5. dubna 2012 v 15:34 | Reagovat

Djembe jsme si chtěli vyrobit z keramiky na praxích, ale pak se to nějak zamluvilo ;)
Jinak ten chlap je už z popisu odpornej :D

4 m. m. | Web | 5. dubna 2012 v 18:09 | Reagovat

[1]: Taky bych řekla, že je to takový tragikomický :D

[2]: Ó, děkuji za tip, mrknu :)

[3]: Viď, a to jsem ani nepopisovala jeho vzhled :D Je to s nim prostě taková divná komunikace vždycky, u normálního chlapa by to třeba i potěšilo a ženská by si užila, že s ní někdo tak jedná, ale tohle... to je prostě vyloženě trapný vždycky a já se fakt cítím blbě když s ním někam jdu. No ale on to tak zjevně necítí, vždycky je hrozně rád, že mě vidí. Nechápu, podle mě se k němu musím chovat hrozně :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
The Puttytribe