První, druhá a třetí vesmírná odyssea, A. C. Clarke

22. prosince 2011 v 9:37 | m. |  challenge


Já vim, já vim, tuhletu challenge dodržuju asi jako všechna svoje letošní předsevzetí, ale jak se říká, lépe pozdě než později, takže přece jenom, směle do toho.

Předevčírem jsem konečně po dloouuhé době dočetla i třetí vesmírnou Odysseu. Ještě mi chybí jeden kousek ze skládačky a budu to mít za sebou celé, takže bych měla být schopná poskytnout o tom nějaký ucelený report, jenže ono mi to nějak moc nejde. Pravdou je, že Ráma mě prostě bavil víc. Ještě tak první Odyssea, tedy až poté, co jsem přelouskala nudný a nesmírně dlouhý úvod z minulosti, mě bavila a něco mi dávala. Dvojku jsem pak měla zatěžko si představit, a u trojky už moje představivost dokonale selhávala. Možná to je i tím, že jsem obojí četla velmi trhaně, trvalo mi dýl než měsíc přelouskat každou z těch knih, takže jsem ztrácela nit a každou kapitolu jsem se musela potýkat s tím, že jsem si nepamatovala, kdo je kdo. Jména postav mi splývala a pamatovala jsem si stěží Bowmana a Floyda staršího. Když se k tomu ještě přidal Floyd mladší, už jsem vůbec nevěděla, čí jsem, a jen matně jsem si vzpomínala, jaký je vlastně mezi těmi dvěma vztah. Prostě zmatek.


1. Proč jsem si vybral/a právě tuto knihu?
Clarke je machr a Odyssea je klasika. Kdysi jsem viděla film a chtěla jsem se asi dozvdělat.

2. Definujte knihu až dvěma slovy (přídavným nebo podstatným).
Další otázky.
3. Definujte knihu jedním slovem (slovesem nebo citoslovcem).
Fantazírovat.
(enter)
4. S jakou postavou bych se ztotožnil/a, případně kým bych chtěl/a nebo naopak nechtěla být.
Docela mě bavila Yva Merlinová, i když si myslím, že nedostala moc prostoru. Z ostatních postav mi ale nikdo v paměti neuvízl, dokonce i sám Floyd mi připadal dost o ničem. Nechtěla bych být Rosie. A nechtěla bych být ani nikým jiným, kdo uvízl na Europě.
5. Pokuste se v každém příběhu něco vyšvihnout, ať už je třeba i opravdu velmi špatný, najděte v něm alespoň jedno positivum.
Kladně hodnotím tu sci stránku věci. Technické údaje a rozbory toho, jak která loď létá, co který pilot dělá a tak tomu podobně, to mě docela bavilo.
(enter)
6. A naopak najděte jedno negativum, ale pouze jedno, cílem je uvědomit si co vám na knize vadilo nejvíce, nemusí to být jen chyba v knize (spisovatelce), ale třeba i v chování postav.
Celé to na mě působilo příliš ploše. Příběh byl takový vlažný, nešokující, i popisy tvorů z Europy mi přišly dost o ničem, přitom zrovna to je něco, na co se člověk těší celou knihu. V předchozích dílech nebo i jiných knihách byl Clarke schopný celou dobu příběh gradovat drobnými narážkami, až přišlo vyvrcholení a čtenář byl uspokojen, tady to bylo spíš jako že pořád se nic neděje, pořád se nic neděje, nic se neděje, a nejdnou bum, jste na Europě a všechno vám do důkladně popíšou, jako by se jednalo o výlet do Afriky na slony. Tomu samozřejmě pomáhala i totální rozkouskovanost příběhu, časté vklady kapitol, které podle mě s příběhem vůbec nesouvisely a nemusely tam být. Vůbec jsem je nepochopila. To samozřejmě nemusí být chyba autora, ale prostě mi to nesedlo.
(enter)
Moje soukromé hodnocení: **
 


Komentáře

1 KSM KSM | Web | 22. prosince 2011 v 12:36 | Reagovat

Souhlasím...je o machr ten Clarke...dobrá knižní volba...

2 Malé Chlupaté Stvoření z Alfa Centauri Malé Chlupaté Stvoření z Alfa Centauri | Web | 23. prosince 2011 v 17:43 | Reagovat

Pááám, pááám, pááám...

              PA PÁÁÁM!

Přeji ti k slavnostnímu čtení na své planetce i slavností myšlení a náladu a možná i něco navíc: slavností šíři úsměvu? Určitě! :) Možno nedar vyzvednout v jakoukoliv denní dobu, neb fénixové se rodí znovu a znovu s východem slunce...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
The Puttytribe