Slepičí polévka pro duši, 3. porce (Jack Canfield)

26. května 2011 v 11:50 | m. |  challenge
Už nevím, kde jsem prvně slyšela, že Slepičí polévka zahřeje na duši, ale od té chvíle jsem ji nosila v hlavě a v diáři s poznámkou "půjčit si a přečíst" a teď jsem to konečně udělala. Jaké to bylo? Skutečně hřejivé, místy až tak, že mě to zvedalo ze židle v náhle přišedší touze podělit se o ta kouzelná slova a zařvat "Vidíte? Hej, to je přesně ono, tohle si myslím!". Ale nějak nebyl nikdo nablízku. No, nevadí, od čeho mám ostatně ten blog? :)


1. Proč jsem si vybral/a právě tuto knihu?
Kvůli její dobré pověsti. Potřebovala jsem pozvednout ducha, potěšit se něčím, o čem už dopředu vím, že to bude dobré a zaměřené na životní filozofii. Původně jsem tedy vůbec netušila, že existují i nějaká pokračování, porce a kuchařky, šla jsem si prostě pro Slepičí polévku, ale v knihovně měli jen tuhle, třetí porci. Samozřejmě, až narazím na ty ostatní, půjčím si je taky.

2. Definujte knihu až dvěma slovy (přídavným nebo podstatným).
Krása lidskosti.

3. Definujte knihu jedním slovem (slovesem nebo citoslovcem).
Potěšit.
(enter)
4. S jakou postavou bych se ztotožnil/a, případně kým bych chtěl/a nebo naopak nechtěla být.
Kniha je plná příběhů lidí, s nimiž se dokážu ztotožnit nebo které bych chtěla potkat. Je plná citátů, které jako by byly napsány pro mě, a historek, které mi pomohly podívat se na svět zase trochu jinak.

5. Pokuste se v každém příběhu něco vyšvihnout, ať už je třeba i opravdu velmi špatný, najděte v něm alespoň jedno positivum.
Už si opravdu nevzpomenu na každý příběh, který mi něco dal, musíte si přečíst celou knihu, ale byla tam dvě místa, která se mě opravdu něžně dotkla a o která se nemohu nepodělit. Obě se týkala toho, co po sobě zanecháváme po našem odchodu ze světa - našeho životního odkazu. A obě mi hovoří z duše.

Nestůjte u mého hrobu a neroňte slzy. Nejsem tam. Nespím, to zjistíte brzy.
Jsem tisíc větrů a všechno jejich vlání.
Jsem jiskření stříbřitých sněžných plání.
Jsem sluneční svit na zralém obilí.
Jsem podzimní déšť, všechno zaliji.
Když se probudíte do ranního ticha,
já jsem ten čilý šum, co na vás svěže dýchá,
zpěv ptáků, co v kruhu víří ve výškách.
Jsem hvězdy, co nocí září jako zlatý prach.
Nestůjte u mého hrobu a neroňte slzy.
Nejsem tam.
Nespím, to zjistíte brzy.
(neznámý autor)

*

Na mou památku

Přijde den, kdy mé tělo spočine na bílém prostěradle pečlivě zastrkaném pod čtyři rohy matrace, v nemocnici, již obývají živí a umírající. V určitém okamžiku doktor rozhodne, že můj mozek přestal fungovat a že můj život vlastně skončil.

Až k tomu dojde, nepokoušejte se do mého těla zavést umělý život pomocí přístroje. A neoznačujte to, na čem ležím, za mé smrtelné lože. Ať se mu místo toho říká Lože života, odneste z něj mé tělo, abyste ostatním pomohli vést plnější životy.

Můj zrak dejte muži, který nikdy nespatřil východ slunce, obličejík dítěte ani lásku v očích ženy. Mé srdce dejte člověku, jehož vlastní srdce mu působí jen nekonečné dny bolesti. Mou krev darujte mladíkovi, kterého vytáhli z vraku jeho auta, aby se mohl dožít svých vnoučat. Mé ledviny dejte tomu, kdo je závislý na přístroji, aby mohl přežívat z týdne na týden. Vezměte mé kosti, každý sval, každou žilku a nervy z mého těla a najděte způsob, abyste umožnili malému mrzáčkovi chodit.

Prozkoumejte každý záhyb mého mozku. Když to bude nutné, odeberte mé buňky a nechte je růst, aby jednoho dne němý chlapec mohl jásat z plných plic a hluchá dívka aby slyšela nárazy deště na svém okně. Spalte to, co po mně zbyde, a popel rozhoďte do větru, aby květinám pomohl růst.

Jestli musíte něco pohřbít, tak ať to jsou mé chyby, mé slabosti a všechny předsudky proti mým bližním.

Mé hříchy dejte ďáblu. A mou duši Bohu.

Jestli si mě čirou náhodou chcete pamatovat, pak tak učiňte dobrým skutkem nebo slovem pro někoho, kdo vás potřebuje. Jestli uděláte všechno, oč jsem vás požádal, pak budu žít věčně.

(Robert N. Test, Slepičí polévka pro duši)

6. A naopak najděte jedno negativum, ale pouze jedno, cílem je uvědomit si co vám na knize vadilo nejvíce, nemusí to být jen chyba v knize (spisovatelce), ale třeba i v chování postav.
Trochu mě mrzí, že takových příběhů není víc. Že se takových věcí děje tak málo. I mně se během čtení stala jedna taková zázračná věc - paní, která mě po telefonu pěkně seřvala a byla na mě hodně nepříjemná, protože jsem zapomněla přijít na lekci angličtiny s jejím synem, mi druhý den zavolala, aby se mi omluvila. To se prostě stává strašně zřídka.
(enter)
Moje soukromé hodnocení: ****
 


Komentáře

1 i-am-dreaming i-am-dreaming | Web | 26. května 2011 v 11:54 | Reagovat

Dobrý článek :)

2 Tabitha ren Moore Tabitha ren Moore | Web | 26. května 2011 v 12:02 | Reagovat

Taky jsem tu knížku četla , ale už je to nějakou dobu....

3 Cappuccino Cappuccino | Web | 26. května 2011 v 12:49 | Reagovat

Knihu poznám, ale nečítal som.

4 Lili Lili | 27. května 2011 v 11:07 | Reagovat

Ach, ten první úryvek mě okouzlil tak, že si ho asi nechám někdy přečíst na pohřbu :D
Miluju takové příběhy, při kterých člověka mrazí a zároveň mu lezou slzy do očí z čisté dobroty srdce ukryté v lidech

5 Malé Chlupaté Stvoření z Alfa Centauri Malé Chlupaté Stvoření z Alfa Centauri | Web | 27. května 2011 v 20:17 | Reagovat

Bujón!
Vypadá to kujónsky. Ale sáhnu po tom a uvidím, neboť tvoje doporučení - to už stojí za to! A to nejsem polívkové.

6 eloushek eloushek | E-mail | Web | 28. května 2011 v 15:13 | Reagovat

Elegantní, to kočka jistojistě je. Ale zase i některá plemena psů také. Například gaučáci nebo kolie, to jsou velice čistotná plemena. A když ne, tak se to dá zase naučit.

Nikdy jsem netvrdila a v článku nepsala, že je kočka hloupá. Jen jsem psala, že je pes inteligentnější. To, žes to neuznala je zase tvoje mínění a já ho beru.

Díky za názor :).

7 Margueritte Weinlich Margueritte Weinlich | Web | 11. června 2011 v 4:33 | Reagovat

Oj, Chicken soup for soul - na tu mám zálusk už dlouho! :-)

8 Sayu Invisible Sayu Invisible | Web | 18. července 2011 v 20:01 | Reagovat

Ano, taky jsem ji četla a líbila se mi =)
Možná je to jenom shoda náhod, ale poslední dobou nosím v hlavě myšlenku, že si to přečtu znovu, protože jsem to četla už hodně dávno...A teď když to tu vidím, asi se na to vážně vrhnu! =)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
The Puttytribe