Restaurace Mimo Město aka "Naše obsluha je značně mimo"

26. dubna 2011 v 23:36 | m. |  co se mi honí hlavou
Tákže... (prokřupává si prsty), muhehe... Dneska jsem byla kamarádkou Klárkou pozvána na večeři do jistého podniku v Kobylisích, že prý tam má od šéfa nějaké vouchery, takže se nažereme zadarmo. A já, ježto nejsem člověk nezdvořilý, jsem pozvání s radostí přijala ;) V tom podniku jsme pak strávily jídlem víc než dvě hodiny a to rozhodně ne proto, že bychom to tak chtěly nebo zamýšlely, a ve mně po celou tu dobu kvasilo tisíc připomínek a příserů, o nichž jsem si řekla, že si je prostě nemůžu nechat pro sebe, takže přišel zase jednou čas na takovou malou, malinkatou recenzičku. A zadarmo jim to teda nedám.


Začnu tradičně prvním dojmem. Říkat si s prostorem cca 5 krát 5 metrů "restaurace a kavárna" je poněkud smělé, ale budiž. Prostředí je celkem pěkně zařízené, vzdušné, zelené, bod má za hudbu příjemně posluchatelné hlasitosti, která neruší.

O příjemný první dojem vás ovšem okamžitě připraví obsluha - vcelku milý mladík, který vás ovšem při příchodu skoro ani nepozdraví (což se při velikosti provozovny rozhodně nedá přičítat tomu, že by si vás nevšiml) a pak se většinu času zdržuje bůhvíkde - buď běhá kdesi jinde nebo si něco cvaká do počítače. Čím se celou tu dobu zabývá, to vážně netuším, ale nějak se zdá být pořád zaneprázdněn, takže člověk sedí a čeká a čeká a čeká, pak mu to začne bejt divný, tak pokukuje, kde by ukradl jídelní lístek, aby si mohl vybrat, ale nikde ho nevidí, a tak zase čeká a čeká... no. Ten lístek nám přinesl za dobrou čtvrthodinu a to ještě jenom jeden a ve značně salátovém provedení s přeházenými listy, takže jsme marně hledaly stránku předkrmů - byla zasunuta kdesi vzadu u dezertů - a i když jsme se snažily, společně si v něm najednou vybrat nám dalo práci. Naštěstí se týpek za chvilku objevil s druhým lístkem, ovšem hned se ptal, co si dáme k pití, což jsme si zatím nestihly vymyslet, takže jsme ho musely na chvilku poslat pryč. (A mimochodem, to jejich všudypřítomné "chilly" v menu mi pěkně zahýbalo žaludkem...)

No, asi nemá smysl zmiňovat, že ta chvilka byla nakonec docela dlouhá, stejně jako všechny další chvilky, během nichž jsme na něj neustále čekaly a přestože naše komentáře na jeho rychlost musely být slyšet až ven na ulici, nijak ho to nevzrušovalo a našemu stolu se i nadále zcela systematicky vyhýbal. Totéž se tak dá říct i o každém z našich chodů, jelikož rychlost, s jakou nám je nosil, měla za následek to, že nám vždycky mezi dvěma chody dokonale vyhládlo.

Co se jídla samotného týče, postěžovala bych si snad jen na předkrm. Klářiny nachosky byly v pohodě (i když mě trochu překvapilo, že se podávají jako předkrm, já je znám jenom jako hospodskou baštu k pivu :D), ale to, co předložili mně a čemu směle říkali Caprese, mě mírně řečeno zhnusilo. Talíř tvaru čtverce (kdo to proboha vymyslel?), přibližně čtyři plátky zažloutlé suché mozzarelly s podivnou pachutí, kterou by mozzarella rozhodně neměla mít, přibližně stejný počet plátků rajčat (to celé se vešlo na pouhou polovinu talířku, přičemž druhá polovina obsahovala pouze snítku rozmarýnu - nemělo by Caprese obsahovat bazalku?) a to celé polité jakousi hnědou sladkou omáčkou, s níž jsem se setkala už posledně u tykadýlkovitých špaget z Venezie (chtěla jsem přidat odkaz, ale nemůžu si za boha vzpomenout, kdy jsem to psala a jak se to jmenovalo, tak snad časem) a kterou totálně nechápu a nesnáším. Sladká omáčka na Caprese? A kam se poděl olivový olej? A vůbec? Viděla kuchařka někdy recept na Caprese? Třeba tu poznámku o tom, že se na to používá čerstvá mozzarella? A nebo takové to úplně běžné pravidlo, že člověk by měl za svých pětapadesát korun dostat něco, co má alespoň přibližně takovou hodnotu? No nic...

Hlavní chod byl v pořádku. Klářiny tagliatelle se zdály být ok, můj crepe se špenátem byl sice trochu sušší a tužší než bych si představovala (a špenát bych do něj namlela, namotávání špenátových chaluh na vidličku mě sice zezačátku docela bavilo, ale cca po půl hodině mě to bavit přestalo), ale chuťově to bylo dobré, i když možná trochu nezajímavé (přiznám se, porovnávala jsem to s baštózními crepy, na něž jsem si zvykla během svého pobytu v Anglii, a jelikož jsem je půl roku sama připravovala, troufám si říct, že udělat z toho chuťově velmi zajímavé jídlo nevyžaduje zase tolik zdatnosti, a to na to nemám vzdělání), a porce byla taky slušná - crepy byly na talíři dva a ten druhý jsem ani nedojedla, jak jsem byla přežraná. No, naštěstí si s dalším chodem (stejně jako s odnášením špinavého nádobí) dal cápek slušně načas, takže před závěrečnou sladkou tečkou nám stihlo bohatě vytrávit :)

Jako onu tečku na závěr jsme si daly tradiční kafe, lívanečky a horké maliny se zmrzlinou, která, musím říct, byla výborná. Lívanečky jakbysmet, i když z černého rybízu mě po chvíli začaly chytat zuby (ale za to pán nemůže, jeho vina je tak maximálně v tom, že půlka menu není k mání, takže namísto původně zamýšlených malin nebo borůvek jsem se prostě musela spokojit s rybízem). Palec nahoru dávám za laté ve vysoké sklenici, silné cappuccino a tmavý cukr, ovšem chci-li si hrát na kavárnu, pak alespoň kohoutková voda ke kafi by mi přišla jako standard. No ale nebuďme hnidopiši, posloužily jsme si ledovým čajem se zázvorem.

Jak říkám, na jídlo a pití si nestěžuju. Jen ten předkrm mě trochu vytočil, ale jinak jsme si nesmírně pošmákly a ještě teď je mi příjemně těžko. Co mě ale nesmírně vytáčelo, byla rychlost obsluhy, kterou prostě nepochopím, a kuchařka, která po nás celou dobu vrhala dost prapodivné pohledy, což mě přivádí k textu, který podnik zveřejňuje na svých webovkách, a sice že:"Pokrmy připravujeme v otevřené kuchyni, máte proto dokonalou kontrolu nad tím, co od nás dostáváte. Zároveň tím získáváte možnost přímého kontaktu s naším kuchařem." Já bych si ten kontakt teda docela odpustila.

Nejlepší byl ovšem závěr. Klárka totiž suverénně vytáhla voucher a pána na to před placením (kterého jsme se samozřejmě taky nemohly dlouho dočkat) řádně upozornila, ten však na to začal velmi tichým, téměř neslyšitelným hlasem blekotat, že to nejde, že to se musí dopředu rezervovat a tak tomu podobně, a přitom pořád chodil kolem nás a mířil ke kuchyni, jako by tam měl co dělat, takže jsme mu vůbec nerozuměly. Pak odešel a hned se zase vrátil s jakýmsi zmuchlaným, na hodněkrát přeloženým papírem, na němž stály jakési podmínky využívání voucherů a mezi nimi i podmínka jakési rezervace na jakémsi čísle. Pán pořád šeptal cosi o rezervacích a že tam byly nějaké problémy s pravostí voucherů a že to nejde a že to nepůjde. Tak jsme na to koukaly jako blázni, já se teda docela smála, protože problémy jsem tak nějak předpokládala, a Klára se na to vytasila s tím, že na to číslo, o němž je řeč, volala jenom dneska pětkrát a nikdo to tam nebral, že jí tam minulý týden řekli, ať pošle mail, a i když ho poslala, dodnes jí na něj nepřišla odpověď, takže jak to měla asi rezervovat? Pán vypadal bezradně a že ho to ani moc nezajímá, pořád opakoval, že se to musí dopředu rezervovat, tvářil se zkroušeně a jediné, co z něj vypadlo, bylo, že tam tedy máme nechat číslo toho voucheru, zaplatit a že bychom si tam třeba zítra mohly přijít pro ty peníze nazpět, když to potvrdí.

Nějak jsem nechápala, proč to nemůže potvrdit hned, a dostat z něj odpověď na tuhle otázku vyžadovalo značné diplomatické a vůbec komunikační dovednosti. Asi pětkrát jsem se ho musela zeptat, co tedy teď můžeme dělat kromě toho, co navrhoval, protože mi přišlo jako blbost, abych tam druhý den jezdila znovu, pro svoje peníze. Na to začal mluvit o mailu, takže jsem z něj musela mámit odpověď na další prostou otázku - jelikož notebook sebou nemám, kam můžeme teď a tady zavolat, kde nám řeknou, jestli náš voucher je pravý, a kde řeknou jemu, že ho může přijmout.Říkal přeci, že odněkud dostává seznam voucherů, které jsou rezervovány na ten který den, takže někde musí existovat někdo, kdo může jejich pravost potvrdit. Snažila jsem se prostě zjistit, jestli to číslo, o němž mluvil, je to, na které teď můžeme zavolat a nechat voucher potvrdit. Trvalo mu hrozně dlouho pochopit, co po něm chci, ale nakonec tedy přestal špitat, vzal mobil a zavolal tomu svému šéfovi, což bylo vlastně celou dobu to jediné, co jsme po něm s Klárou chtěly. Vrátil se asi za pět minut, beze slova nám předložil účtenku na pití, na něž se voucher nevztahuje, my beze slova zaplatily a bylo. Ale že to dalo práce.

Klára pak ještě pro jistotu rovnou rezervovala místo na čtvrtek, kdy se tam plánovala zastavit s rodinou a dalšími vouchery, tak aby zase nebyly nějaké problémy kvůli mailu, na který nikdo neodpovídá, a tak tomu podobně.

Závěr? Klára je odvážná, já bych tam teda už nepáchla. Vyžaduje to příliš mnoho času a psychického úsilí, ale dobře, řekněme, že ta bašta zadarmo mi za to projednou stála, a že, koneckonců, my s Klárou se stejně neumíme vidět na kratší dobu než na tři hodiny, takže to tak nějak i časově vyšlo :D A je to dneska po dlouhý době první večer, kdy nebudu podnikat půlnoční nálety na lednici, protože jsem se fakt solidně nacpala. A v-v-v-vo tom to je ;)
 


Komentáře

1 Jirka Jirka | 27. dubna 2011 v 9:24 | Reagovat

Díky za článek! Mám úplně stejné zkušenosti (na mail ani telefon nikdo nereaguje). Pudemete tam tedy asi taky na blind. Dost pofidérní podnik...

2 Aimé Aimé | Web | 27. dubna 2011 v 10:53 | Reagovat

No, to naštve :D Já pamatuju jak jsme  byli v takovém motelu, kde seděl asi jen tři rodiny (včetně nás) a půl hodiny jsme čekali na jídelní lístek. Poté, co už jsme si 45 minut chtěli objednat se taťka zvedl a šel pryč. Pak jsme jedli v autě studené toasty :-D

3 Aimé Aimé | Web | 27. dubna 2011 v 10:54 | Reagovat

*seděly

4 signoraa signoraa | Web | 27. dubna 2011 v 12:50 | Reagovat

Báječně popsaný zážitek. Přesně to dokládá, že je to všechno v lidech a hlavně jejich ochotě.
Vzpomínám si, jak jsme před lety seděli v restauraci a čekali, než si nás ten člověk, který se plazil po lokále všimne. Po čtvrt hodině, kdy se nic nedělo, dorazili k vedlehšímu stolu Němci. Číšník ožil a začal kmitat. Zatímco nás i nadále okázale přehlížel, u vedlejšího stolu se zlomil v pase a začal nabízet "Schweinskeule mit knödel" a další lákavé nabídky. Můj muž to nevydržel, zvedl se a řekl: "Jdeme". Číšník se otočil a pronesl: "Ale já bych k vám také přišel". Můj muž procedil, že už tam sedíme dlouho a že akademická čtvrthodinka dávno uplynula.
Hlad jsme sice měli, ale díky tomu jsme objevili úplně jinou a navíc báječnou restauraci, kam od té doby chodíme pravidelně. :-D

5 m. m. | Web | 27. dubna 2011 v 16:23 | Reagovat

Lidi, no... člověk furt žasne. Dneska jsem zase měla báječnej breathtaking zážitek na úřadě, ale o tom kdyžtak až v článku ;)

6 Martin Martin | 28. dubna 2011 v 14:47 | Reagovat

Mám s tímto podnikem stejné zkušenosti. Nikdy více.

7 m. m. | Web | 28. dubna 2011 v 14:53 | Reagovat

Tak já bych si tam klidně ještě jednou zašla, vaří tam fakt dobře (až na to rádoby Caprese), ale tentokrát bych si toho chlapce asi poddala na místě a ani bych se nesnažila bejt na něj příjemná. Způsob, jakým náš stůl ignoroval (a nejenom ten náš), stál fakt za to. Jen než odnesl špinavé nádobí, prošel kolem nás klidně pětkrát a vůbec ho to nevzrušovalo. A to ani nemluvím o tom, že já bych třeba po každém zákazníkovi uklidila a utřela stůl, kor když tam je něco vylitýho nebo vykydlýho, a servírovat někomu tak salátovej lístek, no to bych se musela studem propadnout.

8 katka katka | 29. dubna 2011 v 12:45 | Reagovat

Tak jsem docela vytocena, snazim se tyden na uvadene cislo dovolat a domluvit rezervaci na voucher, pisu i maily, saozrejme nikdo neodpovida. Behem roku jsem to zkousela nekolikrat, pokazde se stejnym vysledkem. Bohuzel voucher tento pozitri konci, takze uz moje trpelivost dochazi, vcera mi po dlohem bombardovani maily konecne odpoveldeli, ze bohuezl maji porad plno, tudiz rezervace neni mozna, a ze vouchewr si mam asi strcit nekam... no, kazdopadne, dneska tam jdu, voucher vezmu s sebou,a kdyz nemaji misto tam, doufam, ze budou aspon co k cemu a zabali mi jidlo s sebou. Kazdopadne rada na zaver, tahle restaurace pusobi dost divne, je to poprve a naposledy, co ji navstivim

9 milena milena | 29. dubna 2011 v 23:10 | Reagovat

Stejna zkusenost. Opakovana snaha o rezervaci telefonicky nevysla, pry pouze mailem. Na ten nikdo nereagoval, i kdyz na svych strankach slibuji potvrzeni rezervace do 24 hodin. Urgovala jsem to mailem nekolikrat a nic. telefony dokonce opakovane zvedali a zavesovali, takze jsem zaplatila jeste za neuskutecnene hovory. Dneska jsem vyslala pritele s voucherem, aby si nechal jidlo zabalit sebou. Dozvedel se, ze uz nic nemaji, tak mu dali 2x polevku s koprem a 2x rizoto. To mela byt udajne hodnota 500Kc. Zkusenost s rychlosti obsluhy taky stejna. Tohle je na zalobu, rychlejsi by bylo tam nekomu na miste dat pres drzku. Tak tenhle podnik ani nahodou, to je banda zlodeju.

10 mifune mifune | 1. května 2011 v 0:39 | Reagovat

muj zazitek z Mimomesta  najdete na mem blogu nedelniobed.9c.cz

11 m. m. | Web | 1. května 2011 v 20:54 | Reagovat

[9]: 500,- za dvě polívky a rizoto??? O.o Ok, tak teď teprv čumim. Mno, nevadí. Dobrých podniků je v Praze víc než dost, takže co. Snad se na tom místě uchytí něco lepšího, až tahle pakáž zkrachuje :)

12 m. m. | Web | 1. května 2011 v 20:57 | Reagovat

[10]: Jj, nová obsluha by jistě hodně pomohla. Upřímně řečeno bych se toho docela i ujala, v takhle mrňavym podniku se člověk tak nenadře a dalo by se tam z toho i něco udělat. Mno, uvidíme.

13 Petr Petr | 2. května 2011 v 14:16 | Reagovat

[8]: Katko, uspěla jste?

14 Katka Katka | 3. května 2011 v 21:43 | Reagovat

Petře, úspěch nijaký, prý jídlo nemají vůbec k dispozici, prostě nejsou kapacity atd, jedna výmluva za druhou, ten kluk tam je absolutně tupej, nesschopnej něco zařídit, škoda s ním ztrácet čas. Nevědel co se mnou, pořád mě přesvědčoval o tom, že mám poslat mail, že mi určitě odpoví atd. a třebas voucher prodlouží, že toho mají hodně no a kecy pořád dokola, samozřejmě marné. každopádně podala jsem reklamaci na web zapakatelu, kde jsem voucher koupila, vysvetlila jim situaci, a bylo mi prislibeno navraceni penez. Tak doufám, že to dopadne. Ale fakt zkušenost až na zvracení, nechápu, jak si vůbec mužou něco takového dovolit, inkasovat prachy a pak na říct, že bohužel potraviny nemají a nejsou schopni nabídku splnit...

15 m. m. | Web | 3. května 2011 v 21:53 | Reagovat

Já je teda fakt nechápu. Mají tam pět a půl místa a nejsou schopni zařídit pro lidi jídlo? Co je to sakra za podnik? Vážně doufám, že brzo skončí, zdá se, že už teď jim naletělo ohromné množství lidí.

16 Katka Katka | 4. května 2011 v 11:49 | Reagovat

Tak peníze už mi ze Zapakatele poslali, aspoň že tak, určitě taky nevyužité vouchery reklamujte, vypadá to, že už asi taky vědí své, a oprvadu bez nějakých komplikací a zdržovaček vyjdou s vrácením vstříc. A Mimoměsto ať se stydí!!!

17 Honza Honza | E-mail | 9. srpna 2011 v 14:54 | Reagovat

Pokud se nechcete setkat s podvodniky, kteri prodavaji poukazy na akce, ktere v dobe platnosti neusporadaji, tak se vyhnete RESTAURACI MIMOMESTO. Poukaz Vam prodaji, pak Vas budou jen ignorovat, poukaz Vam propadne a tim to zhasne. No i takhle se da podnikat, sice mi to pripada jako bezduvodne obohacovani, ale tady uz je fakt mozne vsechno. Penize jsem z nich nedostal, ale podam podnet ke spravnimu rizeni na ZU Praha 8

18 V. V. | 19. září 2011 v 20:03 | Reagovat

milí zlatí...

než se začnete ohánět s platností Voucheru, tak pamatujte na to, že Voucher má platnost i před tím, než den před koncem. Restaurace se nafouknout nedá a řekne-li vám na druhé straně telefonu někdo, že prostě nemá místo, tak to místo opravdu nemá. V podmínkách mezi Slevomaty a podobnýma společnostma je většinou klauzule o vytíženosti restaurace tímto Voucherem, většinou to bývá 50/50 (tj. že restauratér nemusí zaplnit kapacitu restaurace, zákazníky s Voucherem, na víc než 50%) a i ta podmínka, kterou tam odklikáváte, když si Voucher kupujete, že je rezervace nutná, tam taky není pro srandu. Tyhle webové servery s tím dokonce počítají, že je 25-30% úmrtnost Voucherů.

Osobně mám zkušenosti z obou stran, jako číšník, tak i jako zákazník a mohu vám zaručit, že když přijdete uplatnit Voucher včas (ne v den jeho konce, kdy to chce dalších 200 lidí), tak budete spokojeni všude a zároven vám mohu říct, že není nic horšího, než histeričtí zákazníci, mávající papírem a dožadující se jeho uplatnění i v případě, že jasně vidí, že je opravdu plno a i přes upozornění, že je podle smluvních podmínek, které sami odsouhlasili, obsloužit nemůžu, i kdybych 100x chtěl. Upozornuji, že nejde jen o místo, ale i o suroviny, které v předkonec Voucheru chybí snad v každé restauraci.

rada na závěr? když chcete jíst za zvýhodněných podmínek, čekejte podle toho i odpovídající komfort a kvalitu a akceptujte to riziko, že když budete nesvědomití, jíst nebudete a nebo si radši zajděte do restaurace bez toho cejchu, kterým o sobě už mezi dveřma říkáte, že nemáte prachy :)

Honza:
vyhrožování je jedna věc, oprávněnost a osoba na podání podnětu je věc druhá. jen doufám, že jste ku vlastnímu dobru nic nepodal, jinak byste byl za hlupáka. Koupí Voucheru uzavíráte smlouvu se Slevovým Serverem, ne s Restaurací a pokud se nepletu, tak nevyčerpané Vouchery si můžete u některých Serverů nechat proplatit zpět a nebo když budete hodný, tak vám jej některá z restaurací vymění aspon za nějakou rapidní slevu.

19 m. m. | Web | 20. září 2011 v 12:00 | Reagovat

[18]: Tady někdo mluvil o platnosti? My tam teda den před koncem rozhodně nebyly.

Do telefonu nám nikdo nic neřekl, jelikož moje kamarádka se jim vůbec nemohla dovolat, a poznámka o plnosti podniku je směšná, ona "restaurace" měla asi deset míst k sezení a z toho jen dvě byla zaplněná mnou a kamarádkou. Přesto jsme jen na jídelní lístek čekaly půl hodiny, a to nám pak ještě přinesli jenom jeden. Že by si ten den chtělo voucher vybírat dalších dvěstě lidí, to se tedy opravdu nedělo.

To o té svědomitosti bych si na tvém místě taky odpustila, nebyly jsme to my, kdo strávil dvě a půl hodiny čekáním na tři chody.

20 Hula Hula | 17. listopadu 2012 v 11:54 | Reagovat

Je evidentní, že za voucher NEdostanete stejnou službu a produkt jako za peníze. Jinak řečeno žádná sleva není zadarmo. Potud normální. Že se provozovatel restaurace tváří že ano, je klamání, lhaní a nefér.Nikdo mu nevyčítá, že se mu to se slevou nevyplatí aby to jídlo vypadalo stejně. Pak to ale má jasně a čitelně těm lidem na ten voucher napsat. A né to schovávat za tzv. rezervacea ještě tak okatě na ně nereagovat. To je pak čistej podvod a ať se pak nediví že lidi koušou, já bych kousal taky. On si majitel myslí že to jako nikdo neodhalí, že tyhle nuance lidi nevidí. Já bych je nepodceňoval. V lepším případě jsou nasraný potichu a pak zapomenou. V horším jim dá někdo přes držku. V každém případě nevím jak můžou mít klidnej spánek.

21 m. m. | E-mail | Web | 17. listopadu 2012 v 20:26 | Reagovat

[20]: Já jsem na ten podnik slyšela tu samou "chválu od těch dob už aspoň z pěti stran" a to šlo i o lidi, co žádný vouchery neměli, takže to prostě bylo evidentně záležitostí přístupu zaměstnanců obecně. Nepochopitelný, napřesdržku, ale co už. Měli tehdy štěstí, že nejsme s kámoškou konfliktní osoby.

22 m. m. | E-mail | Web | 17. listopadu 2012 v 20:34 | Reagovat

[21]: Eh, mám tam špatně uvozovky, ty se měly vztahovat jen k tý "chvále" :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
The Puttytribe