Pokus o návrat do života a k psaní

18. března 2011 v 18:24 |  co se mi honí hlavou
Neexistujou nějaký prášky na inspiraci? Ne? Tak nic...

Vzhledem k tomu, že ještě stále ležím (mno, ležím nebude tak úplně přesný slovo) s angínou nebo aspoň s jejíma dozvukama, v mym životě se teď naprosto nic neděje, a tak nemám o čem psát. Do včerejška jsem prakticky veškerej volnej čas trávila koukáním na Gossip Girl, ale už mám dokoukáno, takže návrat do reality se zdá být nevyhnutelným. Krom toho musím v příštím týdnu dodělat daně, respektive udělat, jelikož jsem se na to ještě ani nepodívala. Bude to vyžadovat nepříjemný běhání po úřadech, kde mám setsakra velký resty a hrozně se bojim, co mi tam řeknou a co z toho bude za průsery. No ale vyřešit se to musí, teď to už opravdu nemůžu odkládat.

Taky mě čeká další školení, snad i nějaký schůzky a hlavně ono slíbené rande s panem Potetovanym! :) Na to se opravdu těším, ale doufám, že mi do tý doby odlehnou uši - už přes tejden mám ucpanou hlavu a vůbec nic neslyšim. A taky to vidim na nějaký to barveníčko vlasů, potřebuju trochu zazářit a po tý nemoci vypadám extrémně vyšťaveně a nezdravě - aby ne, když přesně tak se cítím. Ale už se to lepší, přinejmenším se mi vrací chuť k jídlu, takže už možná zvednu počet denních jídel ze dvou aspoň na tři nebo na čtyři, z čehož snad aspoň jedno teplý. Dietku jsem si teda dala solidní, jen co je pravda.

No ale hlavně se hrozně těšim na jaro, teplo a na sluníčko. Nedokážu ani vypovědět, jak moc. Už se vidim někde v parku s frisbeečkem, s poi nebo jen tak s dekou a knihou. Huááá, strašně moc se tam vidim!

Asi jsem to ještě nezmiňovala, ale už pár dní sjíždím seznam stávajících členů AK a vybírám z toho všeho blogy, který mě aspoň trochu zaujaly a kam se ještě hodlám vrátit. Až ten seznam dokončím, ráda se o něj podělím. A mimochodem, jsou tam i tací, u nichž vážně nevím, čím se o členství v klubu zasloužili, takže bude i trocha toho podrbáníčka.

Mno a nakonec se samozřejmě musím podělit o novinky ze světa koček. Koťata rostou jako z vody a včera už expandovala z mého pokoje do předsíně a dokonce i do kuchyně, takže odteď doma šoupeme nohama. Taky jsem z pokoje odstranila záchod, jelikož se konečně naučili chodit do předsíně, a pár pelíšků, o něž nejevili zájem, takže se tu přestanu přerážet o všechno možný a nebudu muset v jednom kuse luxovat všudypřítomný záchodový granule. Jupí. Jinak z jejich běžnýho života vám toho moc nepovim, v jednom kuse to chrápe, chovat se to moc nechce - ale však to je ještě přejde. Teď jsem se s nima bohužel dlouho nemazlila, jelikož jsem je nechtěla nakazit, ale those days are gone a teď konečně nastupuje muckání a ňuchání á la m. >:) Tímto vyzývám všechny, kdo by se chtěli taky pomazlit, ať se klidně dostaví, jelikož ty mrňata to potřebujou jako sůl a je víc než na čase aby si zase začali zvykat na cizí lidi. Btw jsem si plně vědoma střídání zcela nesprávných příčestí, ale víte co, krize ještě nepominula :D

No ale abyste neřekli, že se s váma o nic nepodělim, tak v celym článku máte pár obrázků :) Ovšem nejdřív varování: způsobuje záchvaty šišlání a culení se do monitoru ;)




*
 


Komentáře

1 Vampire sisters Vampire sisters | Web | 18. března 2011 v 18:30 | Reagovat

Tak ty číči jsou boží:)

2 Brabikate Brabikate | Web | 18. března 2011 v 18:35 | Reagovat

Nádherný kočky! To šedé koťátko bych hned brala, a to se za milovníka koček zrovna nepovažuji! :D

3 signoraa signoraa | Web | 18. března 2011 v 18:58 | Reagovat

To kočičí nadělení je nádherné. Jsem kočkomil a ti zrzečci mi připomněli mého dřívějšího kocoura Matýska. Byl to nádherně mourovaný brit'ák - červená tabby.
Takže, tobě přeji co nejdřívější uzdravení a kot'atům radost ze života a lidi, kteří je budou mít rádi.

4 m. m. | Web | 18. března 2011 v 19:16 | Reagovat

[2]: To oni uměj, omotat si kolem tlapky i naprostý nekočkomily :D

[3]: Dík za přání, taky doufám, že se dostanou do správných rukou. Zatím jsou zadaní jen dva, tak snad se poštěstí i těm ostatním.

5 Bels Bels | Web | 18. března 2011 v 19:50 | Reagovat

Ťutí! :D Tak jsem si zaslintala... Ale což, na jaře si taky nějaký nový koťátko pořídíme, ale nejdřív s otcem musíme spracovat matku, která ještě stále oplakává naši nebožku Zuzanku.

6 m. m. | Web | 18. března 2011 v 20:56 | Reagovat

[5]: Tak jí ukaž tyhle fotky, třeba to pomůže ve zpracovávání :D

7 Lennroe Lennroe | Web | 18. března 2011 v 21:57 | Reagovat

Já jsem teda spíš čoklomil, ale....ťuťu, čičiči, drobečku, jé, jů :)
Jsou sladký.
Pevný nervy na těch úřadech přeju.

8 Pavla Pavla | E-mail | Web | 20. března 2011 v 11:01 | Reagovat

PĚKNÝ BLOG :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
The Puttytribe