Kotěcí nadělení

2. února 2011 v 9:33 |  co se mi honí hlavou
Tak máme čtyři koťátka! :) Narodily se, houstičky moje, včera večer, a já se můžu na jednu stranu vzteknout, že jsem u toho nebyla, ale na druhou si řikám whatever, hlavně že jsou. A jak vypadají? 

Inu, tentokrát jim Nestlé předala, co mohla, protože čtyři z nich jsou po ní zrzavý a jedno vypadá jako modrý - ale tím si zatím nejsme jistí, jelikož podle nějakých pravidel genetiky by se tam modrá neměla kde vzít - a zdá se, že minimálně ti tři jsou kluci. Máma hysterčí, že se toho nezbavíme, protože kocouři se hrozně špatně prodávají - což je zvláštní, protože takovej vykastrovanej kocour nikde neznačkuje a je mnohem přítulnější než kočka - a táta nevrle hlásá, že je zvědavej, co s tím budeme dělat. No, to my taky. 

Fotky vám sem ještě nedám, ježto jsou zatím ve foťáku a já nemám moc času na stahování. Letím dneska na další pracovní trénink, a to už docela za chvíli, takže to budu muset rychle docvakat, natlačit do sebe housku (jak já nesnáším snídání pod tlakem) a trochu se vyfiknout. Na nějaký opáčko nemám čas, ale snad ho nebude moc zapotřebí. Chtěla jsem sice zestručnit mou včerejší verzi, jelikož mi bylo řečeno, že strašně moc mluvim a drmolim (a to jsem si tam dávala přestávky a ke všemu jsem říkala podle mě vpodstatě totéž co maník z CD, z něhož jsem se to učila - no ale zřejmě platí, že když dva říkají totéž, není to totéž. Jemu teda určitě nikdo nevyčítal, že moc mluví), ale to holt asi budu dělat až odpoledne. Stejně mě jímá hrůza, že se to všechno nestihnu naučit a říkat to tak, abych si v tom byla jistá. Ale mám aspoň v hlavě pár nápadů, jak to teda zestručnit a ořezat, aby to nebylo na hodinu. A ty nápady mě aspoň trochu uklidňujou. 

Jinak teda ale vůbec klidná nejsem. Včera večer mě z toho úplně rozbolelo břicho a doteď to nepolevilo. Ale aspoň mi není až tak špatně jako obvykle. To přijde později. Možná cestou do pitomýho Žďáru, kde ta certifikační zkouška bude probíhat a kam vůbec nevim, jak se dostanu. Dvě hodiny vlakem? Další záchvat paniky. Nesnáším vlaky! Nestihnu to! Vlezu do špatnýho vagonu, kterej se po třech stanicích odpojí a pojede opačným směrem! ÁÁÁ... 

Anyway - rozšiřte prosím zprávu, že jsou tu k dispozici čtyři sibiřská koťátka s průkazem původu a že kdo by je chtěl, ať se informuje u mě nebo na www.peridot.cz, což je webovka naší chovný stanice. Do odběru je teda ještě daleko, ale určitě není problém domluvit se na nějaký návštěvě za účelem podívání se. Zatím s nima teda neni velká sranda, ale stejně jsou to ňuňánci :) Já bych na ně mohla koukat furt. Tak zatim, guys. 


 


Komentáře

1 Victoria* Victoria* | E-mail | Web | 2. února 2011 v 10:19 | Reagovat

Tolik ti závidím!:D já zrovna uvažuji o tom, že si pořídím koťátko, a ty máš doma hned čtyři:D

2 Marta Woitek Marta Woitek | Web | 2. února 2011 v 11:28 | Reagovat

Vždycky jsem milovala,když se nám narodily koťátka :-) Bývaly doby,kdy jsme mívali i 20 koťat :)) Ale teď máme už jenom jednoho našeho kocoura,po naší kočičce,která umřela a dva nalezence,taky kocoury :( Takže žádná naděje na koťátka...
Jinak jsem koukala na ty stránky.....a Nestlé je fakt kočka! :)) krásná :-)

3 adaluter adaluter | Web | 2. února 2011 v 13:44 | Reagovat

Jo kočka, čím jsem starší, tím víc by se mi líbilo ji mít. Má to malý háček, mám na ty potvůrky alergii, jako malá jsem rodiče dokonce ukecala, že to určitě nějak půjde a přinesla domů kotě. Nešlo, druhý den jelo kotě zpátky k mámě a já, napůl udušená, na pohotovost. Co se dá dělat, můžu být jen ráda, že kromě koček, lvů, tygrů, levhartů a gepardů, můžu mít doma takřka cokoliv. I když ti gepardi mě vážně mrzí, moje alergie totiž spolehlivě detekuje všechny kočkovité šelmy.

4 m. m. | 2. února 2011 v 16:24 | Reagovat

[1]: Tak se přijď mrknout a třeba tě některý uchvátí :) Jsou kouzelný ;)

[2]: Tvl 20 :D To už by mě zabilo, mně stačí ty čtyři, což z nás dělá domácnost o osmi kočkách. Bláznivý :)

[3]: To má jedna moje kamarádka taky, ale u nich doma se to zvládá, jelikož maj velkej barák a ona si kočky nepouští do pokoje. A když spí u mě, dá se to v pohodě se zyrtecem zvládnout, ale to asi není trvale udržitelný stav. Co zkusit nějakýho sphynxe? Mně osobně se ani trochu nelíbí, ale je to možnost. Nebo se podívat na net - existujou prej už speciálně šlechtěný kočky pro alergiky, kterejm byl odebranej ten alergickej gen. Nebo se to aspoň plánuje, nevim jestli už fyzicky existujou, ale stojí to za trochu googlení. S kočkou je prostě krásnej život :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
The Puttytribe