Asi takovej pocit

17. února 2011 v 12:13 |  co se mi honí hlavou
Kdy naposledy jste si připadali jako úplný debilové? Já asi tak před půl hodinou a i když to nakonec dopadlo nebo ještě dopadne dobře, nemůžu ze sebe ten pocit setřást. Že já dneska chodila z baráku.

Začalo to tím, že jsme se včera s kolegou domluvili na předání nějakých důležitých papírů - řekl mi, že cca mezi desátou a jedenáctou bude v jedné kavárně a ať se tam pro to stavím. No tak dobře, žejo, dopoledne jsem měla mít volné, takže proč ne.

Jenže ráno, když jsem byla na odchodu, mi volal, aby mi ohlásil změnu, a následně nastal chaos. Pochopila jsem to tak, že musel z kavárny odejít dřív, a tudíž tam ty papíry nechal u číšníka. Ubezpečil mě, že nemusím spěchat, povídal něco o odpoledni nebo celém dnu jako že si tam pro to můžu zajít kdy chci a že to tam najdu.

Vzhledem k tomu, že jsem už stejně byla na odchodu a odpoledne nemám čas, vyrazila jsem. Jenže když jsem dorazila na místo, číšník na mě koukal jako na debila (tedy až po tom, co jsem na něj pět minut čekala u baru, než se uráčil dostavit se ze zákulisí), číšnice jakbysmet a o ničem nevěděli. Pan kolega tam prý dnes ani nebyl, ani nevolal. Já byla zmatená a ti dva se na mě dívali jako že co to tady předvádím, o co mi jde a podobně. Tak jsem teda volala kolegovi a ukázalo se, že jsme si nerozuměli. Do kavárny prý jde až odpoledne a papíry mi tam teprve nechá. Číšníkům jsem tedy řekla, že to bylo nedorozumění, že zatím děkuji a odešla jsem. Ani nechci vědět, co si tam o mně po mym odchodu říkali - a přitom jsem tam nic tak hroznýho neprovedla, tak o co jim šlo?

Nj, ale teď jsem byla ve městě a přece zase hned nepojedu domů, to by to byla velká ztráta času. A tak jsem se rozhodla projít si aspoň CA v naději, že tam seženu nějakou slušnou košili nebo kalhoty. To se bohužel nekonalo, a tak jsem zaplula aspoň do Alberta, že teda nakoupím, protože kdybych měla domů přijít s prázdnou, tak jsem právě zabila celý dopoledne. Bůhvíproč jsem z toho měla tak hroznej pocit, normálně čas zabíjím bez slitování skoro pořád a výčitky z toho nemám, tak proč teď?

V Albertu mě ovšem čekala další vtipná záležitost - u vchodu si mě odchytla nějaká slečna, co tam stála u stánku s voňavkama, mile se představila, řekla, že jenom dělaj anketu na názor a jestli mám chvilku. Tak co bych neměla, žejo, zastavila jsem se. Slečna se představila, podala mi ruku a spustila. Ani nevím, co mi to všechno povídala, ale pochopila jsem, že jde o voňavky, jelikož jich na mě asi pět nastříkala. Ptala se mě pak, která se mi líbí nejvíc, oznámila mi, že v pondělí jdou na trh a že oni tady na ně dělají promoakci, že ty voňavky pak budou stát jedna asi patnáct set a že dneska má ona jako promotérka možnost vybrat si dvacet nejsympatičtějších lidí a dát jim speciální akci. Samozřejmě dodala, že si vybrala mě. V tu chvíli jsem se už trochu ztratila, protože ona mi pořád cpala před obličej některý ty krabičky s voňavkama a pořád se tvářila jako že mi je dá, ale pak začala s tím, že mi navíc může položit soutěžní otázku a zeptala se mě, kolik že je v těch voňavkách nějakejch aromatickejch olejů. Poznamenala, že mi to říkala na začátku (wtf? to si to mám z toho jejího projevu pamatovat? nevim ani jak se jmenuje, a to se mi představovala) a pak mi teda dala nápovědu že buď čtyři nebo osm procent. Tak jsem se rozhlížela kolem sebe a jakoby koukala do blba, přičemž jsem si prohlídla krabičky voňavek, co stály na jejím stánku, a následně odpověděla osm, což byla "Správná odpověď, no to je úžasný!" :D

Pak mi zase začala cpát pod nos ty krabičky a pořád povídala cosi o akci a o tom, jak je to nesmírně výhodný oproti tomu, že od pondělka to bude stát patnáct stovek a že tady byla přede mnou pani, která si jich vzala asi šest, protože má spoustu kamarádek a jánevim co ještě, no a nakonec jsem z toho pochopila, že mi chce dát asi tři krabičky těch parfémů za nějakejch dvanáct stovek, což byla určitě fajn nabídka, navíc mi ty parfémy i voněly, ale copak jsem nějakej zazobanec, abych sebou běžně nosila takový prachy?

A tak jsem jí poděkovala a během toho, co mi pořád vysvětlovala, jak je to skvělý, jsem jí do toho vstoupila s tím, že jí rozumim, ale že to asi nepůjde. Na to ona zas že mi teda může dát jenom dvě za pět stovek, že teda budu mít parfém za 250 korun, což je úplně extra výhodný, mlela že se jí líbím a že to je nějaká studentská sleva a jestli mám isic. Tak jsem jí řekla, že isic mi prošel a že se mi její nabídka sice líbí, ale ať to slevuje jak to slevuje, pro mě to pořád znamená, že jí mám dát najednou pět stovek, se kterejma počítám do nákupu. Řekla jsem jí, že jí moc děkuju, že je na mě hodná (opravdu moc se snažila to nějak vyřešit, aby mi narvala aspoň něco :D), ale že prostě můžu nanejvýš jít domů, tam se na to zeptat a kdyžtak se vrátit.

Ona už se přestala usmívat, dívala se na mě jako na hroznýho chudáčka, kterej sebou nenosí litry po kapsách, když jde nakoupit, a řekla mi, že si teda stejně chtěla tu jednu vzít domů pro přítele a že mi dá jen tu jednu, co se mi líbila, za těch 250,- a že isica vidět nepotřebuje, že mi rozumí :D Mno tak jsem teda trochu neochotně vytáhla peněženku a najednou byl parfém můj a my se rozloučily a já šla teda konečně nakoupit.

Celou dobu jsem se ale pořád nemohla zbavit toho debilózního pocitu, furt jsem si říkala - sakra, mně se ten parfém fakt líbí a ta cena je prostě fakt dobrá, tak o co mi jde? Proč se cítím tak hrozně?

Cestou ven jsem teda radši dělala, že tu slečnu nevidím, a velmi rychle jsem zdrhala domů. A teď jsem teda dorazila a furt nevim, proč si připadám tak blbě, když jsem se prostě jen prošla po Praze - což je zdravý, nic mě to nestojí a zabrání mi to prospat dopoledne - koupila si pěknej parfém za ultra výhodnou cenu a nakoupila něco jídla. Proč? Já to fakt nechápu :D

A ještě celá vonim od těch jejích voňavek, to jsem zvědavá, jak dlouho to na mně vydrží :P
 


Komentáře

1 violetlavender violetlavender | Web | 17. února 2011 v 12:43 | Reagovat

Nesnáším tenhle vnucovací způsob prodeje čehokoliv, připadám si jako v pasti, protože jsem přesvědčena, že to vždy má nějaký háček, buď lžou přímo, nebo aspoň zatajují podstatné "detaily", uráží mě způsob jakým se vnucují a naznačují, že jsem bezpochyby hlupák, pokud jim s jejich "báječnou" nabídkou neutrhnu ruce. A pohrdlivý výraz, že když tedy vážně nechci, jsem buď idiot, nebo socka. Navíc nesnáším lidi, pro které NE, znamená jen výzvu k hlasitějšímu a rychlejšímu přesvědčování. Závěr je (pro ně) vždy stejný buď jsem blbec protože jsem nekoupila, nebo jsem blbec, že jsem jim naletěla. Takže tuším jak se cítíš, prostě ti vnutili proti tvojí vůli něco, co si nechtěla a sama víš, že i když si to zdůvodňuješ jako výhodné, na způsobu jakým si k tomu přišla, to nic nemění.

2 Aleee Aleee | Web | 17. února 2011 v 13:15 | Reagovat

Před takovými lidmi prchám. Minule mě zastavili kvůli super výhodné akci v drogerii DM, kterou u nás čerstvě otevřeli. Vždy se mile usměju a řeknu, že fakt nemám zájem (co si o mně myslí je věc druhá). A z těch vnucovacích akcí je úplně nejlepší, když mi tuhle volali v osm ráno z Vodafonu, vzbudili mě, byla jsem celá připitomělá a pak z něj vylezlo, že se hovor nahrává. A já zrovna nebyla v kondici, špatně mu rozuměla a jeden mluvil o voze, druhý o koze :-D. Ale zase jsem ho elegantně odpálkovala...

3 adaluter adaluter | Web | 17. února 2011 v 13:30 | Reagovat

Telefonické nabídky patří k těm "nejlepším", dřív jsem, dle slušného vychování, poslouchala ty výlevy až do konce a pak přeslušně, s pocitem viny,že jsem marnila jejich čas, odmítla. Když, se ale jejich počet vyšplhal na několik týdně, značně jsem otrnula a utínala rozhovor hned v prvopočátku. Když se mi pak takhle podařilo odpálkovat i našeho operátora, který chtěl řešit něco ohledně pevné linky a nezbylo mu než volat znovu, trošku jsem přibrzdila a počkám si aspoň na první větu, než řeknu děkuji ne a zavěsím.

4 Hanča Hanča | 17. února 2011 v 13:54 | Reagovat

Jako úplný debil si připadám vždy už ve chvíli, kdy vlezu do školy. Dycky se mi podaří udělat ze sebe totálního blbce. Ale takovíto lidé, co něco nabízí mě jen tak nerozhodí. Naštěstí mě otravují vždy jen přes mobil, tak to prostě okamžitě zavěsím. Kdyby mě někdo takhle zastavil a otravoval, tak asi prostě zdrhnu, zbytečná ztráta času. Peníze nikdy nemám a odpovídáním na nějaké otázky bych se jen znemožnila.

5 Margueritte Weinlich Margueritte Weinlich | Web | 18. února 2011 v 16:49 | Reagovat

Ovšem! Voňavky. :-) Tyhle paní mě vždycky odchytnou na Andělu v Tescu. Jen když je vidím, obcházím je obloukem, nebo prchám, protože když už na mě chrlí ty jejch nazpamět naučené texty, to jak jsem jim sympatická a že můžou dát jednu slevu denně... Ano, připadám si taky jako debil, protože ho ze mě přímo dělají. ;-)

6 m. m. | Web | 18. února 2011 v 17:34 | Reagovat

Nojo, příště už holt budu chytřejší. Ale co, aspoň na sebe mám chvilku co stříkat :D

7 Pavel Pavel | 18. února 2011 v 20:05 | Reagovat

Ahoj.Taky to znám a je dost nepříjemný.Jednou jsem byl takhle nakupovat v Globusu s manželkou a neměl jsem zrovna tu správnou nakupovací chuť a co čert nechtěl natrefili jsme při odchodu na mladou paní ( to abych byl slušnej ) a já jak byl v té náladě ne zrovna pohodový ... tak mě dopálila s tím věčným vnucováním těch jejich sraček, že jsem se do ni pustil.Přiznávám se byl jsem u toho dost sprostej,ale asi i zajímavej a vtipnej protož když jsem se kolem sebe ohlédl, po té co ta otravná ženská narychlo zbalila ty svoje exkluzivní věcičky a dala se na úprk, tak jsem zjistil že se kolem nás vytvořil hlouček lidí kteří to sezájmem sledovali a byli všichni takový spokojení a usměvavý.Asi proto že jsem je zachránil a zbavil je té ... ( nebudu radši jmenovat )

8 Maude Maude | Web | 18. února 2011 v 20:22 | Reagovat

víš co mi to připomíná? "vy jste tak roztomilá, že by mi to vonělo jako romadur" :D pro příště;))

9 phoenix phoenix | Web | 19. února 2011 v 10:19 | Reagovat

holt se každý den nepovede podle vlastních představ. to není nic zas tak nepatřičného, kdyby nebyly horší dny, nejsou ani ty lepší.
ale hlavně si nenech vsugerovat ty dojmy ostatnich lidí (viz. číšníci)... oni se na ostatní dívají s patra jen aby se sami mohli utvrdit v tom, že jsou "cool"... to je holt to égo

10 m. m. | Web | 19. února 2011 v 14:15 | Reagovat

Však já se s těmahle lidma taky zásadně nevybavuju, už jsem se naučila i s klidem odpovídat "Ne" na otázku "Nechcete udělat dobrý skutek a koupit si blabla?". Ale jak vidno, každej má svý slabší chvilky. No, řekla bych, že teď budu zase pěknejch pár let ostražitá a dost možná že taky brzo někoho sprostě seřvu, abych si to na něm vylila i za tadyto :D Uvidíme.

[9]: To jsem si taky furt říkala - co je mi do jejich dojmů. Ale z nějakýho důvodu jsem se toho několik hodin nemohla zbavit a ta věc s voňavkou mi to ještě potvrdila. Ale jak říkáš, každej den není posvícení, a už mě potkaly horší věci :)

Už aby dorazilo to jaro. Tohle dlouhý období bez Slunce mě hrozně vyčerpává a pak si beru k srdci i věci, co ve skutečnosti tak důležitý nejsou

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
The Puttytribe