Priority 2011

2. ledna 2011 v 1:35 |  co se mi honí hlavou
Fuck, já si na ten letopočet nezvyknu, zase jsem se upsala. Ale je to dobrý. Psát tak nezvyklý číslo mi pomáhá uvědomit si, že začátek novýho roku je, když nic jinýho, společensky přijatelná (ba dokonce velmi podporovaná) příležitost k zabalení a uskladnění všeho nepříjemnýho, co se stalo doposud. Příležitost k novým začátkům, novým cílům a novým prioritám. A taky novým přístupům. 


V tomhle roce chci udělat hodně věcí jinak. Já chci bejt jiná. Chci, aby mě lidi kolem mě přestali vnímat jako někoho naprosto zakomplexovanýho (já nemám komplexy) a deprimovanýho (no, tak se mi nedaří a hodně si na to stěžuju, to je toho; to ještě neznamená, že se neumím bavit nebo že trpím nedostatkem sebedůvěry. Věřte mi, tý mám dost). Chci, aby se ke mně chovali úplně normálně, aby ke mně nepřistupovali s nějakou divnou křečovitou opatrností a výrazem typu:"I ty chudinko, nech mě obejmout tě". Nevykládejte si mě špatně, jsem strašně ráda, že mám kolem sebe lidi, kteří mi pomůžou, když to potřebuju, a kteří mě povzbudí, ale někdy mám pocit, že to řada z nich hrozně přehání, a punc "věčně se něčím trápí" mě nebaví. Ani neni pravdivej, prožívám toho tolik hezkýho a tak dobře se u toho bavim a pak se vždycky najde někdo, kdo mi to přesně tímhle přístupem zkazí a ještě se dělá jako že on je ten nad věcí a já jsem mimo. No abych nebyla, když se v mejch věcech rejpe tolik lidí, který jsem ke korýtku svých problémů nezvala. 

Bleh, tohle asi taky vyznělo divně - chci tím říct, že jo, jsem ráda, že mi pomáhají moji blízcí, ale někdy se prostě najdou jedinci, od nichž žádnou pomoc nevyžaduju a přesto mi ji neustále vnucujou a pak se diví, když mě to po čase omrzí a jsem na ně nepříjemná. Komunikační problém, nejspíš. A hlavně problém v tom, že někteří příliš řeší, co píšu sem, a co přitom vůbec nemám zájem probírat s nimi. Témata blogu jsou prostě něco totálně jinýho než témata pro běžný rozhovor s přáteli, ani s Maudětem nepitvám všechny ty blemcy, co sem napíšu, tak proč je mám pitvat s lidma, co znám povrchněji než prodavačku z Tesca, a obhajovat před nima všechno, co tady vypustím z pusy? Že já vůl je sem zvala, zase jednou chyba. Někteří prostě nepochopí, že co píšete na blog, není určeno jim, ačkoli to tak vypadá. A že to sem nepíšete proto, že to chcete s někým řešit. Až to s někým budu chtít řešit, tak to řešit budu. Když píšu, řešit nechci. Je to tak snadný. 

No ale o tom jsem vůbec nechtěla psát. Chtěla jsem sepsat pár poznámek, k nimž se za rok budu moct vrátit a říct si:"Dobře ty, takovejch věcí se ti povedlo. Můžeš na sebe bejt pyšná!" Nečekám, že se zadaří ve všem a stoprocentně, ale nějaký cíle člověk mít musí, no ne? 

  • Chci konečně ustálit pracovní otázku. Chci a musím. Tečka. 
  • Chci odejít od rodičů. Nebo najít nějakej jinej způsob, jak s nima vycházet, ale myslím, že bez odstěhování to prostě nepůjde. Blázním tu z toho. Všechny moje stresy pochází z tohodle a přitom je to tak zbytečný. Je to asi největší problém v mym životě a já ho chci eliminovat. 
  • Chci najít partnera. Opravdovýho. Takovýho, kterej mě něčím zaujme, kterej se mnou bude na podobný vlně, bude mi aspoň částečně rozumět, co říkám a proč to říkám, bude tolerovat moje chyby a hlavně mě bude mít upřímně a hluboce rád pro to, jaká jsem. A tím myslím uvnitř a ne jen to, jak vypadám nebo jak se chovám. Chci, aby věděl, kdo jsem, a aby to měl rád. Jsem unavená z lásky k někomu, kdo ji nemůže opětovat, a jsem unavená z lidí, co ke mně snad něco cítí, ale ani mi to nejsou schopni říct, nebo to sice řeknou, ale naprosto nevhodným způsobem. Pět let se neozvat a pak zničehonic napsat smsku ve stylu:"Pořád si ještě pamatuju, jaká jsi bývala, a chybíš mi. Rád bych tě znovu viděl, objal tě a políbil". Prostě - wtf? Před rokem jsem mu psala, jak se má a že bych ho ráda někdy viděla, a on mě poslal do háje, a teď tohle? Nasrat! Chci nějakýho chlapa, co se chová aspoň trochu logicky, protože to, co se kolem mě poslední půlrok vyskytuje, začíná bejt značně nad moje síly. A to jsem si myslela, že já jsem ta proměnlivá, ta nečitelná. I prd, velebnosti.
A to je asi tak všechno. Mám spoustu menších cílů, chci zapracovat na komunikaci s řadou lidí, s nimiž to poslední půlrok nešlo zrovna ideálně, chci se pokusit napravit některý věci s lidma, který jsem z osobních důvodů zanedbávala, a chci trávit víc času s těma, s kterejma to má smysl. Chci meditovat a pokračovat v cestě za hledáním vnitřního míru. Chci se hodně učit a zlepšovat se ve věcech, co mi jdou, chci víc číst a víc malovat, chci do svýho rozvrhu zapracovat víc fyzickejch činností a taky třeba sportu. Chci se poctivěji věnovat svojí fyzičce a zařadit do jídelníčku víc ovoce a zeleniny. Ráda bych si pořídila odšťavňovač, menší a praktičtější kávovar a lepší oblečení. Chci vyhodit další spoustu krámů, co mi tu překážej (no, po loňskym roce jich je o neuvěřitelný množství míň, ale pořád je co vylepšovat, respektive čeho se zbavovat) a žít ještě ekologičtěji a minimalističtěji. Chci bejt víc důsledná ve věcech, co dělám, a vyřešit nepříjemný resty, který mě straší ve dne v noci. Chci najít sílu říct si o pomoc v těch velkejch věcech, co nezvládám. Hodně jsem se zlepšila, ale pořád jsou tu některý položky na to do listu, který nejsem schopná vyřešit a mám z nich panickou hrůzu. To se musí změnit. 

Mno a taky bych chtěla papouška, stačila by andulka. A chtěla bych, aby tenhle blog vypadal jinak, ale to v současný době asi nehrozí, protože nastala doba předlouhejch výlevnejch článků, který si prostě nevystačí se třema až pěti stručnejma bodama. Řadu si jich dokonce píšu jen do rozepsaných, protože jsou až tak osobní, že ani já na to nemám nervy, abych je sem cpala - přece jenom do Citový prostitutky mám ještě hodně daleko. Ale nebojte, zase přijde doba, kdy se uklidním a všechny svoje problémy sem dokážu napsat v maximálně dvaceti větách, z nichž sice vůbec nepochopíte, co mě konkrétně trápí, ale zato budete mít pocit, že mi hrozně rozumíte, že v tom vidíte sami sebe a že jste nad tím neztratili moc času :) Jako všechno ostatní, i tohle se poddá, až přijde čas. Momentálně jsem ale ve fázi vyklepávání koberců a z toho je hodně prachu a bordelu. 

Uf, už nevim, co bych dodala. To všechno, co ze sebe teď sypu, postrádá jakejkoli koncept, takže se nebudu divit, když návštěvnost upadne nebo to lidi nebude tolik zajímat. Přiznám se, že tak trochu tajně doufám, že to pár lidí odradí a přestanou sem chodit. No dobře, už to neni tak tajný :D 

Anyway, budu ráda, když se v tom mym vylejvání i tentokrát někdo najde a když si dá tu práci s napsáním nějakýho smysluplnýho komentáře. Nebo když sepíšete vlastní list priorit a plánů a podělíte se o odkaz. Ať už je to práce, vztah, koníčky, přátelé nebo cokoli jinýho, myslím, že na spoustě věcí se určitě shodneme. A není právě to podstata čtení cizích blogů - nalézt někoho, s kým se na něčem shodnu?
 


Komentáře

1 MišeL Stone MišeL Stone | Web | 2. ledna 2011 v 9:46 | Reagovat

Happy New Year! :)

2 Cathee Cathee | Web | 2. ledna 2011 v 10:33 | Reagovat

To jsou hezké priority, přeju hodně štěstí při jejich plnění. :)
Jinak myslim, že k citový prostitudce, máme všichni daleko :D
Máme doma dvě andulky, každý ráno na sebe nezapomínaj připomínat půlhodinovým řevem :D

3 Aailyyn Aailyyn | Web | 2. ledna 2011 v 12:30 | Reagovat

Já jdu do nového roku s optimistickým pocitem, že by to snad mohlo být fajn. Potkala jsem někoho, s kým je mi moc dobře, tak chci, aby nám to vydrželo. :-)

4 m. m. | Web | 2. ledna 2011 v 13:38 | Reagovat

[1]: Same to you :)

[2]: Dík. Nj, já si kolikrát přeju, aby ten můj blog byl anonymní. To by bylo žrádlo, kdyby tam člověk mohl psát opravdu všechno, co se mu honí hlavou. Ale zase je to nebezpečný a já bych to stejně nevydržela, jsem ráda, když mě čtou lidi,co mě znaj. Teda většinou.

Já bych si koupila jenom jednu, tak snad by to s tim řvanim nebylo tak zlý :D Ale doma mi to bohužel neprojde, takže je na pořadníku, až bude vlastní bydlení :)

[3]: To ti přeju a doufám, že taky někoho najdu :) Už je mi samotný trochu smutno, chybí mi někdo, kdo mě bude mít opravdu rád

5 dungeonmaster dungeonmaster | 2. ledna 2011 v 14:28 | Reagovat

A sakra, prave mi to nandala prodavacka z Tesca :D

6 m. m. | Web | 2. ledna 2011 v 16:51 | Reagovat

Nebuď vztahovačnej :)

7 Aailyyn Aailyyn | Web | 2. ledna 2011 v 21:23 | Reagovat

[4]: Děkuji. A našla jsem se v tvých oblíbených odkazech, takže dvojité díky. :-)

8 m. m. | Web | 2. ledna 2011 v 23:00 | Reagovat

Nebudu ti lhát, dala jsem tě tam dneska a ještě jsem tě nestihla moc prostudovat, ale chystám se k tomu ;) :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
The Puttytribe