Pozitivní m. (ano, to slovo ještě znám :D)

17. prosince 2010 v 17:04 |  co se mi honí hlavou
Včera a dneska jsem se dozvěděla několik věcí:
  • Že jsem hezká, sexy, zajímavá, normální, v pohodě a pěkně prsatá (sem zase jednou zašla na chat... :D). 
  • Že jsem hlavně dost pěkná na společnost, kde pracuju (některý lidi fakt uměj lichotit :D). 
  • Že důvod, proč za mnou známej přišel s hodně zajímavou nabídkou práce, je ten, že mám svůj styl a dělám si věci po svém (nabídku mimochodem stále zvažuju a začíná to vypadat opravdu vážně. Kam mě ten život zavede, to fakt ještě bude zajímavý)
  • Že naučit se meditovat poránu bude asi opravdu zásadním krokem na mojí duchovní cestě. Takže na tom pracuju. Ale dneska to teda fakt brutálně nevyšlo :D
  • Že jakmile seženu všechny potřebný informace (což je bohužel dost obtížný), budu bez problémů chodit i na schůzky s podnikatelema sama bez kolegy, protože ty věci, který jim tam valí do hlavy, prostě nejsem schopná ani poslouchat, natožpak pokyvovat hlavou na souhlas. On jim tam prostě normálně lže a plácá blbosti já na to nemám nervy. Dost na tom, že to musim poslouchat, když klienty kontaktuje. Chci, aby mí klienti byli jen mí, a aby mi důvěřovali. A tu důvěru si rozhodně nehodlám vynucovat nějakejma hláškama jako že jsme nejlepší ve všem na trhu a že naše služby jsou bezkonkurenčně nej. Tomu by přece nevěřil ani ten největší blbec, tak proč bych měla tu důvěru nabourávat takovejma kecama?
  • Že mít několik zajímavejch možností, pokud jde o kariéru, je pomalu stejně na palici jako nemít žádný. Fakt prostě nejsem schopná jednu z nich zvolit a držet se jí. Ale ono je to možná dobře. Když to nechám chvilku vyhnít, ono se to nějak vyvine a ta správná cesta se projeví. Chce to jen čas, a já mám teď zase tak nějak pocit, že si ho můžu dopřát. I když je to teda hodně na hranici. 
  • Že když si odpustim vyjadřování svých citů a myšlenek, ušetřím sice lidi kolem sebe zdánlivě nudnejch proslovů (za což jsou v první chvíli vděčný a já docela taky), ale vzápětí skoro stoprocentně dojde k nějakýmu strašnýmu nedorozumění, z nějž pak vzejdou nepříjemnosti. Buď se někoho dotknu nebo jsem na někoho zbytečně hnusná nebo někdo získá dojem, že mi s ním není dobře (což je k smíchu, když víte, že je to přesně naopak. Takže mlčet se rozhodně nevyplácí, opět.
  • Že když budu vědět, co a jak, dokážu všechno. Mám prostě na víc. Mám to v sobě, i když to někdy trvá dlouhý měsíce, než se zvetim po všech těch krizích a podobně, ale prostě to tam je. A já cítím, že je načase zase si začít věřit. A hlavně, v hlavě mi teď pořád zní tahle velká moudrost:"Pokud má problém řešení, není třeba se kvůli němu trápit. Pokud ho nemá, veškeré trápení je zbytečné" (schválně, poznáte autora bez googlení? :))
Jinak, hodlám sepsat seznam předpokládanýho vývoje příštího roku, jako jsem psala minulej rok. A docela se na to fakt těšim, jsem ohromně zvědavá, co mě potká a s kým se seznámím. Ani si nepamatuju, kdy jsem se tak moc těšila na novej rok. Ten příští vidím jako opravdu zlomovej, ať už se stane cokoli. A taky mám nějaký předsevzetí nebo spíš plány a věci, na který se můžu těšit a na nichž můžu pracovat. Ani byste nevěřili, jak mě už jen to naplňuje. Jakou radost mi působí vědomí, že v lednu nebo v únoru mě čeká to a to a že během toho roku se stane to a to. Těším se na to. Nemůžu se dočkat. 

Ty meditace mi beze všech diskutací nesmírně pomáhají. Moje schopnost těšit se z každýho okamžiku je teď tak strašně znásobená, že mi to bohatě postačí k tomu, abych dokázala říct "mám se dobře" a myslet to vážně, i když se v mym životě pořád hodně věcí sere. O klidu, kterej se mi pomaloučku polehoučku vrací do duše, ani nemluvě. Tak teď jen to ranní vstávání :D

Btw, příští týden začíná druhá část kurzu, tentokrát v mnohem příhodnějších prostorách a mnohem víc do hloubky. Jsem na to fakt nejvíc natěšená :) A docela by mě zajímalo, jestli někdo z vás sleduje ty moje anglický zápisky z kurzů. Nějak se mi tam nepodařilo zprovoznit komentáře a mám docela pocit, že tam prostě nejdou, pokud teda nejste člen tumblru a nesledujete, takže nemám vůbec žádnou zpětnou vazbu. Asi se tam pokusím vložit nějakej shout, ale mám pocit, že ani to nepůjde. Mno, uvidíme :)

 


Komentáře

1 Bels Bels | Web | 17. prosince 2010 v 20:01 | Reagovat

Wow, vážně docela pozitivní článek :) tak to má být :)

2 m. m. | Web | 17. prosince 2010 v 20:21 | Reagovat

Já mám těch pozitivních článků docela dost, to oni se jen tak tvářej jako že umíráček :)

3 Angel Darkwood Angel Darkwood | Web | 29. prosince 2010 v 19:08 | Reagovat

Jo, na chatu se člověk může dovědět opravdu zajímavé věci a potkat tolik zajímavých lidí=D
Někdy je fakt lepší si chvíli počkat na to, jak se daná situace vyvine a pak až se rozhodnout. A ten citát do sebe něco má, ale netrápit se, není tak jednoduché.
Tvoje natěšenost na příští rok mi připomíná sebe, jak nadšeně zapisuju další akci do diáře na příští rok. Plány jsou pro mě důležité... Člověku to vždycky připomene, že má ještě pro co žít.

4 m. m. | Web | 30. prosince 2010 v 13:35 | Reagovat

Přesně :) Plány jsou dobrý. Občas procházím obdobími, kdy opravdu nevím, co třeba budu dělat zejtra nebo za měsíc nebo tak, a nemám ani žádný plány nebo možnosti, prostě jen čekám, co přijde. Je to hrůza, nesnáším to. Teď mám i o prázdninách spoustu věcí k udělání a většinu z nich nevnímám jako něco, co mě zavaluje, jako spíš plán do budoucna - musím zařídit tohle a pak budu dělat tohle a pak bych ráda tamto... :) Je to naplňující a osvobozující. Miluju, když mám co dělat.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
The Puttytribe