Žalozpěv za zraněné srdce

2. září 2010 v 17:42 |  poesie

Jsme dva a kráčíme vedle sebe

každý svým tempem, každý svým směrem

blíží se podzim a vítr zebe

smráká se dlouho před večerem


Jsme dva a kráčíme každý sám

kdysi snad dvě duše v jediné

však dávno už tomu, dnes sotva tě znám

ze sna jsem proctla ve vteřině


Teď ztichlá je ulice, kde kroky tvoje

zněly dřív táhlou ozvěnou

srdce mé v koutku se obvazuje

a léčím si duši zlomenou


Sama jdu ulicí prázdnou, plnou

nevnímám, neslyším, necítím

jen bolest a stesk a s další vlnou

sypu si prášky do pití 


Kdes lásko moje, kams odešel?

a proč srdce mé nevzal jsi sebou?

skončili jsme, večer nadešel

a nůžky na zápěstí zebou


Roky a týdny a měsíce

potrvá, než se zahojí

rány, které jsem, plačíce

tvrdila, že nebolí


Pak odložím snad chmurné představy

a s nimi zas kousek sebe

však navěky budeš mi předrahý

navěky, lásko...

pro tebe...


Broken Heart (http://beyond50radio.blogspot.com)

 


Komentáře

1 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 2. září 2010 v 18:36 | Reagovat

smutné.

2 Maude Maude | Web | 2. září 2010 v 19:03 | Reagovat

..ale pěkné

3 m. m. | Web | 2. září 2010 v 19:31 | Reagovat

Njn...

4 *J *J | Web | 2. září 2010 v 19:37 | Reagovat

Zamáčkla jsem slzu. Opravdu...

5 m. m. | Web | 2. září 2010 v 19:44 | Reagovat

Chudák slza... m. zase jednou zapůsobila :D

6 Filomena Filomena | Web | 2. září 2010 v 21:39 | Reagovat

Auvajs. Tak to je nádhera, opravdu.

Ale původně jsem sem přišla odepsat na komentář: já jsem pověstná tím, že dělám všechno na poslední chvíli, ale tentokrát to tak nechci, tk uvidíme. A u nás je problém ten, že maturitní témata do češtiny nemůže zpracovat dřív než se dozvíme, jak maturujeme - jestli státně nebo ne. Jde o to, že do češtiny buď budeme mít jen rozbor děl a autorů nebo komplet celou literaturu a v tom je docela velkej rozdíl.

Ale jinak děkuju za rady. S těma tričkama to je u nás marný - dokonce ani na výlet jsme se málem nedohodli, až když půlka třídy ustpoupila, kus se ignoroval a menšina si to prosadila.

A ještě k tomu kafi: u nás v automatu je výborný. A právě proto se dost často stane, že buď dojde kafe/voda atd. A naše domácí je hnus, protože ho táta neumí udělat tak, jak to ve škole. Zvláštní.

7 m. m. | Web | 2. září 2010 v 23:34 | Reagovat

Dík za chválu. Možná to tak nevypadá, ale dost to pro mě znamená.

Já jsem na tyhle věci vážně hrozná, furt všechno odkládám, ale zrovna matura je věc, kde se fakt vyplatí poslouchat všechny rady a řídit se jima :) Vim, že to máte na prd s tou státní maturou a že vlastně nic nevíte, ale i tak - aspoň se na ta témata podívej a zběžně si zjisti, čeho se týkají a co pod ně spadá. Nemusíš se hned pouštět do jejich kompletního zpracování, ale aspoň to nakousnout a udělat si nějakou představu, to samo o sobě pomáhá duševnímu klidu :) A ten je před maturou nejdůležitější.

My jsme byli strašně rozdělená třída a vlastně jsme se všichni dost nenáviděli :D Nějaký trička u nás ani nebyly, daly nám zabrat i ty šerpy.

Tak ono záleží na tom, co je to za kafe, jak ho děláš, kolik ho tam dáš, kolik mlíka, cukru... :) To je umění, uvařit dobrý kafe :) Ale když se to naučíš a najdeš si to svoje oblíbený, je určitě lepší navařit si ho ráno plnou termosku a pak se můžeš smát těm ubožákům, co hážou do automatu těžce uspořený drobný :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
The Puttytribe