Happy birthday

11. srpna 2010 v 18:57 |  co se mi honí hlavou
Nemáte někdy pocit, že život využívá až příliš mnoho momentů jako ideální příležitosti s váma vyjebat? Já už dneska mám dost, asi zase nějaký fleky na Slunci nebo co, jinak vážně nevim, proč by zrovna dnešek měl bejt tak na hlavu.

Ráno jsem měla vážnej rozhovor s tátou, z nějž vyplynulo, že máma je na mě nasraná za něco, co jsem si nevymyslela a ani za to nemůžu, a to prej čím dál tím víc. Pro jistotu jsem to ani nekomentovala, s tátou nemá smysl se hádat, ale ťalo to do mě - já se tu už rok snažim jako kretén, aby se něco pohnulo, a furt mi jenom hážou klacky pod nohy. Nikdo mi tu od mý matury neřek, že jsem třeba udělala něco dobře nebo že "to je dobrej nápad" nebo naopak "blbej nápad, ale podpořím tě". Prostě hovno. Asi si myslej, že mě to bůhvíjak baví, vést život tímhle neuspokojivým způsobem. Vůbec mě neznaj.

Nicméně rozhovory s tátou nejsou jen tak do větru, takže se učinila patřičná opatření a věci se daly do pohybu - konečně.

Pak jsem odjela na tu cottage, zahrát si - během tý doby mě bombardovala jedna smska za druhou, z nichž většina mi zkomplikovala rozvrh a že bych z nich měla nějak radost, to se říct nedá. Korunu tomu nasadila nějaká ženská, co mi volala, že jsem snad vyhrála v jakýsi soutěži (který jsem se nikdy nezúčastnila) a že v neděli v jednu se mám dostavit do Olšanky, kde mi zaplatěj čtyři obědy zdarma. Jako wtf? V podstatě jsem nabídku přijala, ale už teď je mi jasný, že se na to asi vyseru - předně proto, že mám na víkend jiný plány a nechci si je nechat měnit někym, koho ani neznám, kor když to beztak bude určitě nějakej podraz. Ale deptá mě to. Pořád si říkám, jak by to bylo bejvalo krásný, kdybych si nechala změnit telefoní číslo. To by byl klídek...

Po pár hodinách se naskytla možnost odvozu, s nímž by cesta domů byla určitě rychlejší než bez něj, a tak jsem po jistym váhání přijala. Během cesty ovšem došlo k menšímu nedorozumění, díky němuž jsem byla lehce přejeta autem :D Ne, tak vážný to zase neni, ale nějak nešikovně jsem vylejzala, zatímco se auto rozjelo, a protože jsem byla už způlky venku, zavrávorala jsem a pro jistotu z auta vypadla, aby mi neujelo i s druhou nohou. Přitom jsem se poněkud sedřela o silnici, ale nic vážnýho. Zkrátka odvoz za všechny prachy :D

Moji zeď na facebooku zaspamovali gratulanti, kteří mi chtěli udělat radost s přáním zdraví a štěstí (zdá se, že obojího se mi nějak nedostává), od mámy jsem dostala obří slunečnici, která mi teď stojí ve vaně a naprosto nevím, kam ji mám dát, brácha mi dal budget tisícovku, ať si vyberu dárek (brousím si zuby na kapodastr, brusle nebo bongo) a mně je při tom všem pořád špatně od žaludku, jaký mám nervy. Těžko to vysvětlovat, rozepisovat se tu s tím nebudu, ale to není špatnou životosprávou, že nemůžu v noci spát. A to, že se někdy chovám divně, taky není prostě jen tak. Ale to asi svět kolem mě těžko pochopí.

Za nějakou hodinku mě čeká posezení s pár přáteli s Popocafepetlu a do tý doby se jdu nažrat a odreagovat se u bedny. Tentokrát snad bez promlouvání do duše, kterýho už bylo dneska dost. Dneska, teda v den, kdy bych měla bejt maximálně šťastná a nejvíc si užívat. Chjo. Happy fuckin' b-day to me.
 


Komentáře

1 Bels Bels | Web | 11. srpna 2010 v 21:27 | Reagovat

Ohoh, co dodat, já nesnáším svý narozeniny, protože pokaždé dopadnou katastrofálně.
Ale tobě přeju všechno nejlepší a jsi v životě šťastná :)

2 m. m. | Web | 12. srpna 2010 v 17:06 | Reagovat

No, moje narozeniny nebyly nikdy nic zvláštního, ale katastrofy se mi zatím vyhejbaly. Nicméně vzhledem k tomu, že celý poslední roky mýho života stojej za prd, nevidim důvod, proč by to zrovna na narozky mělo bejt jinak :D Ale díky za přání ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
The Puttytribe